Babiš horlivě shání voliče mezi odpadlíky, Piráti lákají mladé dospělé

Nejnovější volební modely agentur Median a Kantar přinášejí zajímavé pohledy na českou politickou scénu. Voliči se stále více obracejí k alternativám mimo zavedené politické strany a novým možnostem. Potvrzuje se také fluktuace, nerozhodnost a nejistota, komu příště hlas dát.

Podle Medianu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí. Přestože ochota zúčastnit se voleb mírně klesla na 60 procent, volební preference hnutí ANO zůstávají stabilní a vysoké, s podporou 33 % voličů. Hnutí ANO tak zůstává dominantní silou na české politické scéně.

Na druhém místě by skončila ODS se 14,5 procenta, následovaná Piráty, kteří si udržují stabilní třetí pozici s 10 procenty podpory. Starostové a nezávislí (STAN) dosáhli 8,5 procenta, SPD 7,5 procenta a TOP 09 se s 5,5 procenta vrátila nad hranici nutnou pro vstup do sněmovny.

Podpora hnutí ANO a jeho voličská základna

Hnutí ANO si nadále dokáže nejlépe udržet své voliče. Pouze desetina jeho bývalých voličů by nyní nevolila nebo neví, koho volit. ANO získává nové voliče především z řad těch, kteří v roce 2021 k volbám nepřišli, a těch, kteří volili strany, jež se do sněmovny nedostaly. ANO je nejčastější volbou lidí ve věku 35 a více let, vede ve všech vzdělanostních skupinách a mezi důchodci a zaměstnanými.

„Voliči koalice SPOLU dnes nejčastěji uvažují o volbě ODS. Přibližně desetina voličů SPOLU nyní neví, koho volit, a o něco méně voličů by v dubnu k volbám vůbec nepřišlo. Primární volbou minulých voličů koalice PirSTAN jsou nyní Piráti. Více než desetina z nich ale aktuálně není rozhodnuta, koho volit,“ uvedl Median.

Pozice Pirátů

Piráti jsou třetí nejsilnější stranou s 10 procenty podpory. „V květnu výrazně posílili ve věkové kategorii 25-34 let. Piráty volí zejména lidé s maturitním nebo vysokoškolským vzděláním,“ uvádí výzkumníci Medianu. Přestože mají relativně malé voličské jádro (4 procenta), jejich voličský potenciál je stále vysoký (18 procent). Nicméně polovina voličů Pirátů si není zcela jista, že by volila právě tuto stranu.

Volební účast a potenciální koalice

Oproti volbám z roku 2021 by v květnu 2024 přišlo volit o více než 5 procentních bodů méně voličů. Pokud by se volby konaly nyní, polovina lidí si je svou účastí jista a dalších 10 procent účast zvažuje.

Hypotetické rozložení poslaneckých mandátů podle volebního modelu ukazuje, že ANO by získalo 79 mandátů, ODS 31, Piráti 29, STAN 24, SPD 22 a TOP 09 15. Případná koalice ANO a ODS by měla většinu 110 poslanců. Koalice by mohla vzniknout také mezi ANO a Piráty (108 mandátů), ANO a STAN (103 mandátů) nebo ANO a SPD (101 mandátů).

Výsledky agentury Kantar

Podle červnového průzkumu agentury Kantar by sněmovní volby nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 34 procenty hlasů, což představuje nárůst oproti předchozímu dubnovému průzkumu. Tento výsledek podtrhuje sílící podporu pro ANO, které dominuje politické scéně.

Na druhém místě by se umístila vládní ODS s 16 procenty, což je nárůst o půl procentního bodu. Třetí Piráti, kteří by získali devět procent, si naopak pohoršili o dva procentní body. STAN by získal 9,5 procenta, což je nárůst o jeden procentní bod. Hnutí SPD, které by mělo šest procent, zaznamenalo největší odliv voličů, pokles o tři procentní body oproti dubnu.

Pod pětiprocentní hranicí, nutnou pro zisk poslaneckých křesel, zůstaly TOP 09 i KDU-ČSL, což představuje významný úbytek podpory pro tyto vládní strany. Mimoparlamentní strana Přísaha zaznamenala posílení na 4,5 procenta hlasů.

SPD prý moc politikaří

Podle autorů průzkumu k hnutí ANO přešli někteří nevoliči, další pocházejí ze stran napříč celým politickým spektrem. „Těmto lidem se líbí, že hnutí má známé osobnosti, lepší názory a zabývá se hodně sociální politikou,“ uvádí zpráva Kantaru. Na druhé straně, voliči Pirátů jako důvod odchodu nejčastěji uváděli nedostatečné reprezentování v médiích a malou podporu v průzkumech, proto nejvíce přecházejí k ostatním stranám vládní koalice nebo k hnutí ANO.

Nejčastější důvody odlivu voličů od SPD byly přílišné politikaření, nedodržování slibů nebo třeba spojení s Trikolorou. Bývalým příznivcům se také nelíbí, že strana nepřichází s ničím novým. „Z těchto důvodů odcházejí nejčastěji k hnutí ANO nebo mimoparlamentním stranám,“ nastiňuje zpráva Kantaru.

Ze stran, které nyní nemají zastoupení ve Sněmovně, zaznamenala největší vzestup Přísaha se 4,5 procenta. Přísaha „čerpá nové příznivce z hnutí ANO, u Přísahy cítí na základě voleb do Evropského parlamentu určitý potenciál, je to pro ně něco nového a jiného ve srovnání se současnými zavedenými subjekty“, míní Kantar.

Politologický pohled

Politolog Roman Chytilek zdůrazňuje, že nedávné evropské volby nemusí určovat dlouhodobé trendy, ale mohou poskytovat důležité signály pro politické strany. „Asi jediná nová věc, která z eurovoleb jednoznačně přetrvá, bude velký entuziasmus obou nových subjektů zkusit si přenést svou dobrou formu do národních voleb,“ vysvětluje Chytilek. To je špatná zpráva zejména pro SPD, ale vlastně pro většinu etablovaných stran, které budou muset hodně zvažovat, jak se k novým soupeřům postavit. Kromě toho ještě eurovolby ukázaly, že se volebně vyplácí soulad mezi tím, co strany chtějí a prosazují a jaké ony samy nebo jejich čelní kandidáti jsou, dodává.

Potenciální problém představují menší strany nejen pro opozici, ale i pro koalici. Pro nevládní tábor, a především SPD, protože soutěží o podobného voliče, a pro koalici proto, že vstup další strany do parlamentu po volbách v roce 2025 by mohl ohrozit šance současných koaličních stran složit většinovou vládu i při dobrém výsledku. „Česká republika je zatím v tomto volebním období až ukázkovým příkladem různých efektů ve stranické politice, které vznikají a následně mizí v průběhu jednoho volebního cyklu,“ uzavírá Chytilek.

Tento komplexní pohled na současnou politickou situaci naznačuje, že se voliči stále více obracejí k alternativám mimo zavedené politické strany, což může významně ovlivnit budoucí politický vývoj v České republice.