Kdo určí, co je lež? Stát bude před volbami hlídat sítě, pravidla určuje Brusel

S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října 2025, stát výrazně posiluje přípravy nejen po technické a organizační stránce, ale i v oblasti informační bezpečnosti. Poprvé se totiž naplno řeší otázka: jak čelit rizikům ovlivnění voleb v reálném světě i v digitálním prostoru, a přitom zachovat svobodu projevu?

Zatímco ministerstvo vnitra se zaměřuje především na logistiku volebního procesu, dohled nad děním na sociálních sítích připadl Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Ten jedná s globálními platformami, jako jsou Meta (Facebook, Instagram) a TikTok, a bude monitorovat dodržování pravidel podle evropského Aktu o digitálních službách (DSA).

„Analyzovat a kontrolovat budeme i v období voleb výhradně dodržení povinností platforem, plynoucích z nařízení DSA, nikoliv obsah jako takový,“ vysvětluje pro Echo24 mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. Klíčem jsou tzv. systémová rizika – tedy situace, kdy se platforma chová tak, že ohrožuje společnost nebo volební proces jako celek.

Kdy „začne blikat varovná kontrolka“?

Varovným signálem může být podle Meravé například masivní příval falešných účtů, koordinovaná manipulace algoritmů pro zvýšení dosahu konkrétního kandidáta nebo šíření deepfake videí. To vše spadá do kategorie „neautentického chování“, které podle DSA musí platformy samy vyhodnocovat a eliminovat.

„Jedná se pouze o teoretické příklady. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu,“ doplňuje Meravá. Ačkoliv ČTÚ nebude hodnotit, zda je obsah pravdivý či lživý, má právo vyžádat si od platforem informace, pokud se objeví podezření na systémové selhání.

Na otázku, kdo tedy rozhodne, co je „dobře“ a co „špatně“, existuje zatím jen částečná odpověď. „Nařízení DSA nerozlišuje obsah na pravdivý a nepravdivý. Pracuje s pojmy legální a nelegální, přičemž o (ne)zákonnosti informací rozhodují příslušné orgány a soudy. ČTÚ tímto orgánem není,“ konstatuje Meravá. Podle jejího dřívějšího vyjádření může ČTÚ pouze následně podat podnět k Evropské komisi, aby situaci řešila.

O čem stát jedná s platformami?

Jednání mezi ČTÚ a velkými online platformami se zatím netýkají jednotlivých příspěvků, ale systémové připravenosti. „Diskutujeme o tom, kolik jejich moderátorů ovládá češtinu, zda znají lokální kontext nebo mají kapacitu reagovat v případě krize,“ přibližuje Meravá. Právě jazyková bariéra byla v minulosti opakovaně kritizována jako faktor, který brání účinné moderaci obsahu.

Zároveň platí, že ČTÚ připravil vlastní analytický tým, který bude sledovat vývoj na všech velkých platformách. Pomáhat mu mohou i podněty veřejnosti prostřednictvím speciální e-mailové adresy volby@dsa.cz.

Ministerstvo připravuje osvětovou kampaň. Má občanům vysvětlit, proč systému věřit

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška zdůrazňuje, že resort se na žádném hodnocení obsahu nepodílí. „Naší rolí není jakkoliv vstupovat do soutěže politických stran. Role ministerstva vnitra je přísně omezena na technické a organizační zabezpečení volebního procesu,“ uvedl.

Krátoška také upozornil na důležitou roli Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran (ÚDHPSH), který sleduje financování kampaní, výdaje na reklamu a aktivitu tzv. třetích stran zapojených do kampaní.

Ministerstvo vnitra se zaměřuje na jinou rovinu – osvětu a posílení důvěry v samotný volební proces. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je důležité připomenout, že český systém je postaven na tisících okrskových komisí a fyzickém sčítání hlasů.

„Budeme občanům ukazovat, že náš volební systém je bezpečný, že je založený na práci jednotlivých sčítacích komisařů. A že náš systém i v mezinárodním srovnání patří k těm nejbezpečnějším,“ uvedl Rakušan.

Obavy veřejnosti rostou – z vlády, podvodů i sítí

Podle nedávného průzkumu ministerstva vnitra se 78 procent lidí obává, že volby mohou být negativně ovlivněny prostřednictvím sociálních sítí. Téměř dvě třetiny mají strach z podvodů, zejména v souvislosti s korespondenční volbou. A více než polovina respondentů vyjádřila obavu, že hlasování může ovlivnit samotná vláda tím, že odmítne v případě prohry odstoupit.

„Zpochybňování volebního procesu představuje v českém prostředí nový jev, který by mohl oslabit důvěru v demokratické instituce,“ varuje Miroslav Jašurek z MV.

Právě proto stát plánuje rozsáhlou komunikační kampaň, která má vysvětlit novinky – jako je korespondenční hlasování ze zahraničí nebo eDokladovka – ale i základní principy: decentralizaci, transparentnost, dohled občanů.

Každá z institucí má tedy úzké a přesně vymezené pole působnosti. Otázka, kdo nakonec rozhodne, že „něco je problém“, tak zůstává i nadále komplikovaná – zvlášť v časech, kdy hranice mezi informací, názorem a dezinformací bývá tenká.