Soud poslal žalobkyni Máchovou na tři roky do vězení. Bradáčová žádala jen podmínku
KAUZA BERETA
Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, pro ni přitom žádala v závěrečné řeči jen podmíněný trest. Soukromého detektiva Igora Gáboríka soud poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal tříapůlletým vězením. V případu čelí obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.
Máchová, policista Radek Holub a celník Pavel Šíma podle obžaloby poskytovali soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi neveřejné informace z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i jeho spolupracovník Vladimír Zmrhal je podle spisu předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.
Šímu Okresní soud pro Prahu – východ potrestal tříletou podmínkou s odkladem na pět let, Zmrhala roční podmínkou s tříletou zkušební dobou. Všem obžalovaným dnes soud uložil i peněžité tresty. Gáborík by měl zaplatit 200.000 korun, Holub a Máchová 150.000 korun. Šíma100.000 korun a Zmrhal 40.000 korun. Gáboríka, Šímu a Holuba navíc potrestal i zákazy činnosti.
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, navrhla v závěrečné řeči pro Gáboríka čtyři roky vězení a zákaz výkonu živnosti v oboru služeb soukromých detektivů na osm let. Holubovi, Šímovi a Máchové navrhla tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Pro poslední dva zmíněné chtěla také peněžité tresty 100.000 korun a 75.000 korun. Holubovi a Šímovi navrhla Bradáčová i zákazy činnosti na šest let, Máchové pak na tři roky.
Pro Zmrhala Bradáčová požadovala peněžitý trest 100.000 korun, navrhla u něj také změnu právní kvalifikace z podílnictví na legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Máchová u soudu opakovaně odmítla, že by Gáboríkovi, se kterým měla přátelský vztah, za úplatu vyzrazovala informace. Připustila, že při hovorech s ním mohla být obezřetnější, odmítla ale, že by jako státní zástupkyně porušila jinou povinnost než povinnost mlčenlivosti. Stejně jako další obžalovaní odmítla, že by ji Gáborík o informace žádal. Zdůraznila, že žádná z informací, o kterých se s Gáboríkem bavila, neohrozila trestní řízení.
I Holub v závěrečné řeči popřel, že by Gáboríkovi předal jakoukoli informaci, která by mohla řízení ohrozit. Gáborík policistovi, který pracoval v tehdejším protikorupčním útvaru, podle jeho slov nosil poznatky o možné trestné činnosti. Šíma odmítl, že by přijal jakýkoli úplatek, s Gáboríkem podle něj celní správa spolupracovala jako s informátorem. Obžalobu v minulosti odmítl také Zmrhal.
Pokud by byla Máchová odsouzena pravomocně, její funkce státní zástupkyně by zanikla. Podmínku bezúhonnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů by nesplňovali ani Holub a Šíma.