„Brutálně zasahuje do kompetencí států.“ „Následky budou strašné“. EP podpořil kontroverzní normu

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil značně kontroverzní návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo 300 zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy. Podle europoslance Alexandra Vondry norma "brutálně zasahuje do kompetencí členských států", jeho kolegyně a bývalá polská premiérka Beata Szydłová dokonce uvedla, že důsledky budou strašné a že jde o likvidaci milionů hektarů zemědělské půdy.

Evropské země hlavně kvůli intenzivnímu zemědělství, odlesňování a rozšiřování městských ploch přicházejí o řadu druhů rostlin a živočichů. Podle odhadů expertů hrozí vymření až milionu druhů. Evropská komise (EK) proto loni navrhla normu, kterou vítají ochránci přírody, avšak zemědělci ji kritizují.

EU by na jejím základě měla na pětině suchozemských a vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. Pravidla počítají s obnovou desítek tisíc kilometrů říčních koryt, rozšiřováním městské zeleně nebo zakládáním remízků či ploch k zadržování vody na části zemědělských ploch.

"Zdravá příroda je naše nejcennější bohatství. Čistí nám vzduch a vodu, mírní extrémní vedra, záplavy i požáry, je naším největším spojencem v boji proti změně klimatu," vyjmenoval některé argumenty zastánců zákona pirátský europoslanec Mikuláš Peksa z frakce evropských zelených.

Zastánci i odpůrci normy vedli v posledních dnech nevídaně intenzivní kampaň a vzájemně se obviňovali z politizace tématu ochrany přírody kvůli blížícím se evropským volbám.

"Brutálně zasahuje do kompetencí členských států a vytváří nekryté náklady," kritizoval normu občanský demokrat Alexandr Vondra z politické skupiny konzervativců.

Hlasování znamená "likvidaci (rychlým tempem do roku 2030) milionů hektarů zemědělské půdy, která prakticky odstraní evropské zemědělství," prohlásila bývalá polská premiérka Beata Szydłová.

Mezi největší odpůrce návrhu patřil německý šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber, podle něhož návrh v současné podobě neúnosně zkomplikuje život zemědělcům, kteří se už tak potýkají s vysokými náklady a problémy s odbytem. "Obáváme se, že tento zákon bude kontraproduktivní a bude mít významné sociální a ekonomické dopady," uvedli na twitteru po hlasování evropští lidovci. Část českých poslanců z této skupiny však návrh nařízení podpořila.

"S obnovou přírody nemůžeme ztrácet čas. Například opylovači nám velmi rychle mizí," řekl europoslanec za STAN Stanislav Polčák. Stejně jako část jeho kolegů tvrdí, že navržená pravidla neohrozí zemědělskou produkci, ale naopak přispějí k tomu, aby bylo potravin i nadále dost.

Zásadní spor se vedl o to, zda a jak v normě stanovit podíl zemědělských ploch, kde mají vzniknout remízky, živé ploty, vodní nádrže nebo další úpravy bránící odvodňování krajiny či erozi půdy. Komise navrhovala deset procent, poslanci ale konkrétní údaj vypustili a nechali rozhodnutí na jednotlivých státech.

Zákonodárci se rovněž shodli na tom, že nařízení nezačne platit dříve, než komise analyzuje, zda neohrozí dostatek potravin. Kritikům vyšla vstříc také úprava, podle níž bude možné plnění cílů odložit, pokud by hrozily vážné socioekonomické následky.