Kde berou zbrojaři peníze? Banky jim odmítají půjčovat, nebo si kladou podmínky

Válka na Ukrajině může změnit pohled lidí i bank na zbrojní průmysl. Zvlášť za předpokladu jejího delšího trvání, což nyní předpovídá většina odborníků. Bez rozšíření zbrojní výroby ale nebude brzy možná další vojenská podpora Ukrajiny a k tomu jsou zapotřebí i obrovské investice. Tuzemské banky mají k financování zbrojního odvětví dlouhodobě spíš rezervovaný přístup. Podle vyjádření holdingu Czechoslovak Group se ale jejich pohled na zbrojaře pod vlivem současné globální bezpečnostní situací „pomalu mění k lepšímu“. Na poslední akvizici za 45 miliard korun půjčila skupině Michala Strnada velká americká banka.

Přístup bank podnikajících v Česku k poskytování bankovních úvěrů pro zbrojaře se různí. Zatímco některé o tom nechtějí ani slyšet, další k rostoucímu odvětví přistupují pragmaticky a za určitých podmínek financování tomuto sektoru poskytují. Každá z bank má však vlastní pravidla.

Jednou z tuzemských bank, jejíž pravidla financování zbrojní produkce dlouhodobě zakazují, je ČSOB. Na její oficiální politice zatím nic nezměnila ani probíhající válka na Ukrajině. „Již v roce 2005 jsme vědomě upustili od financování výroby zbraní a na našem přístupu se v současnosti nic nemění,“ odpovídá deníku Echo24 mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Jen někam a jen něco

Komerční banka, Česká spořitelna a Moneta úvěry zbrojařům a firmám z obranně-bezpečnostního odvětví naopak poskytují, ale za předpokladu splnění poměrně přísných podmínek.

Komerční banka se v tomto smyslu řídí pravidly mateřské Société Générale (SG Defense Policy), nefinancuje některé typy zbraní a vývoz do určitých zemí. „To obecně znamená, že se banka v souladu s touto politikou nepodílí na transakcích obsahující vyloučené zbrojní výrobky, a stejně tak se nepodílí na obchodech s rizikovými státy. Firmy ze zbrojařského průmyslu lze financovat, ale za splnění jasně daných podmínek,“ uvedla za KB Šárka Nevoralová.

Česká spořitelna si v posledních dvou letech všímá rostoucího zájmu o financování zbrojních zakázek a obranného materiálu. „Válka na Ukrajině pochopitelně zvyšuje zájem o úvěrování ze strany obranného průmyslu, nicméně obecně platí, že poptávka po zbrojním materiálu je podle našich analýz z drtivé části uspokojena financováním z nebankovních zdrojů,“ říká za Českou spořitelnu Filip Hrubý.

Spořitelna pak rozlišuje hlavně mezi tím, kam mají zbraně putovat. Důležitá je pro ni tedy cílová destinace. „V případě zbrojních zakázek, jejichž finální země určení spadá do EU, financujeme tyto zakázky v zásadě bez omezení. Jedná-li se o zbrojní zakázky, které směřují do zemí mimo EU – například na Ukrajinu, posuzujeme tyto zakázky individuálně a v některých případech financujeme například pouze obranný materiál, který nemá přímo zbrojní charakter,“ dodává Hrubý.

Moneta Money Bank poskytuje podle svého vyjádření podnikové financování napříč ekonomickým spektrem, v případě zbrojařů ale klade důraz zejména na prověřování, zda se dané subjekty nezapojují například do praní špinavých peněz, jak upozorňuje mluvčí Monety Zuzana Filipová.

„Máme klienty, kteří vyrábějí a dodávají výrobky či komponenty zbrojního průmyslu. Všechny tyto společnosti procházejí zvýšenou ‚Anti Money Laundering‘ (AML) kontrolou i důkladným prověřováním jak majitelů, tak managementu takovýchto subjektů. Tento přístup v podstatě platí od vstupu Monety na burzu a v současné době je zaměřen na podporu přezbrojování armády ČR, podporu Ukrajině a vývozu do – z pohledu banky – bezpečných destinací,“ vysvětluje Filipová.

Není známo, jak se k podpoře investic do zbrojního sektoru staví například Raiffeisenbank. Její mluvčí Tereza Kaiseršotová uvedla, že se k této otázce banka s ohledem na vnitřní pravidla nebude vyjadřovat.

Až do začátku války na Ukrajině byl postoj velkých českých bank vůči financování zbrojařského průmyslu spíše rezervovaný. Za více než rok a půl války, která potrvá zřejmě i přes další zimu, byl ale z Česka vyvezen komerční cestou vojenský materiál za desítky miliard korun. Poptávka po něm navíc roste na celém světě, takže není vyloučeno, že by v blízké době mohly tvrdé mantinely bankovního sektoru vůči zbrojařům změknout.

„Přístup bank se pomalu mění“

„Přístup bank je různý, mírně a pomalu se mění k lepšímu v souvislosti s vývojem globální bezpečnostní situace,“ řekl redakci Andrej Čírtek, zástupce obranně-průmyslového holdingu Czechoslovak Group patřící miliardáři Michalu Strnadovi. Jeho skupina podobně jako další hlásila za první rok války rekordní tržby i zisky. Její obrat za rok 2022 činil téměř 25 miliard korun a hrubý zisk 7,4 miliardy.

Čeští zbrojaři tolik neřeší, jak zajistit financování zakázek na dodávky zbraní nebo vojenské techniky různých druhů – ty v případě koncového zákazníka, ukrajinské armády, hradí velkorysé rozpočty partnerských zemí, Spojených států nebo zemí EU. Získat prostředky aktuálně potřebují i k navýšení výrobních kapacit nebo k akvizicím. Kde tedy berou zbrojaři na obří investice, jakých jsme v poslední době svědky?

S akvizicí za 45 miliard pomohla Strnadovi J.P. Morgan

Pokud zůstaneme u Strnadovy skupiny, tak ta před několika dny oznámila, že kupuje od americké firmy Vista Outdoor její muniční divizi Sporting Products. Jde o rekordní nákup v hodnotě 1,91 miliardy amerických dolarů (asi 45 miliard korun), na který by i přes výrazné hospodářské úspěchy CSG sama rozhodně neměla. Z části pomohlo vydání vlastních dluhopisů, ale překvapivě také zdroje od velké americké banky.

„CSG využívá ke svým investicím a akvizicím financování z několika zdrojů. Kromě využívání vlastního kapitálu spolupracuje s pestrým klubem českých i zahraničních bank, dále využívá dluhopisové financování. Své dluhopisy zatím upisuje na českém trhu, ale ten už se vzhledem k růstu skupiny stává malý. Proto plánuje dluhopisovou emisi i na prestižních zahraničních finančních trzích. Co se týče nedávno oznámené akvizice divize Vista Sporting Products, na té například spolupracujeme J.P. Morgan,“ popisuje Čírtek.