„Blízký východ je v děsivé situaci. Většinu karet teď drží Izraelci“

Začala očekávaná pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy. Hrozí, že by tentokrát izraelsko-palestinský střet mohl přerůst v regionální, nebo snad ještě širší válku? Trochu jinou perspektivu nabízí Turecko, tradiční člen západní komunity ve vojenské a bezpečnostní rovině, současně ale sunnitská velmoc, jejíž současný prezident Recep Tayyip Erdoğan má podobně jako Hamás kořeny v Muslimském bratrstvu. V sobotu na obřím mítinku v Istanbulu Erdoğan obvinil Izrael z válečných zločinů a Západ, že je skutečným hybatelem masakrů v Gaze, dokonce z vytváření „atmosféry křížových válek“ křesťanů proti muslimům.

Profesor Hadir Kaš univerzity v Istanbulu Soli Özel má renomé muže s dobrými kontakty v politických kruzích, ale nezávislých názorů. Nebojí se je veřejně říkat, což v soudobém Turecku, natož v takto vypjaté situaci, není standard.

Jak velké je podle vás nebezpečí, že se Blízký východ ocitne v regionální válce?

Může se to tak vyvinout, ano. Záleží na tom, co se Izraelci rozhodnou dělat. Pokud půjdou do těžké, tvrdé pozemní války, kdy se pokusí vyhnat z Gazy lidi, bude to krvavá záležitost. Jsem si jist, že Hamás má v Gaze na izraelské vojáky připravené nástrahy, samozřejmě že s jejich pozemní invazí kalkuloval. Pokud to potrvá dlouho, ať z toho, či onoho důvodu, dostáváme se do těžké a krajně nebezpečné situace.

A jak by se to tedy vyvinulo? Na jihu boje v Gaze, na severu z Libanonu?

Libanon válčit nemůže, to se nestane. Ale Hizballáh má podle různých odhadů 130 až 150 tisíc raket, pokročilejších než ty, kterými Hamás ostřeluje z Gazy Izrael. A kdyby Hizballáh poté, co Izraelci provedou invazi do Gazy, je zasypal tisícem, dvěma nebo třeba deseti tisíci raket, může se stát, že protivzdušná obrana známá jako Železná klenba (v angličtině Iron Dome – pozn. red.) takový nápor neustojí a rakety uvnitř Izraele způsobí vážné škody. Na což by Izrael, jak už varoval, reagoval svou odplatou do jižního Libanonu. Jestli se takový cyklus odplaty skutečně roztočí, je možné všechno. A netuším, co udělají Íránci. Jak zareagují Američané. Musím říct, že jsme se ocitli v dost děsivé chvíli.

Je to pro Blízký východ nejděsivější chvíle za poslední léta?

Svým způsobem je. Při minulých konfrontacích vlastně neexistovala varianta, že by se do nich zapojil Írán, respektive že by byl v rámci těchto konfliktů Írán napaden. Jak pravděpodobná je ta varianta teď, těžko odhadovat, ale nějaká existuje. Íránci se zatím chovají velmi zdrženlivě, Američané je do toho taky nechtějí zatahovat, dokonce Teherán veřejně zbavovali podezření, že by s nájezdem Hamásu do Izraele měl něco společného (jak vzápětí po 7. říjnu vyhlásila izraelská vláda – pozn. red.). Většinu karet teď drží Izraelci. Jsem si jist, že Evropa, Amerika i arabské vlády jim kladly na srdce, ať v Gaze nezacházejí příliš daleko. Izrael ale většinou nenaslouchá ostatním, když už se rozhodl něco udělat. To je zdroj mých současných obav.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.