Elektřina i plyn z rozhodnutí vlády zdraží. Počítejme s tím, že jde o nový normál

Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.

Ministerstvo průmyslu před více jak měsícem přišlo s návrhem zdražit poplatky za činnost energetického regulátora (jde o změnu stávajícího nařízení vlády o stanovení sazby poplatku na činnost ERÚ). Změny měly začít platit už od srpna, vláda však na svém posledním jednání návrh nestačila schválit.

Všichni odběratelé elektřiny a plynu poplatek za činnost ERÚ hradí v rámci ceny za provoz nesíťové infrastruktury a ceny za činnosti operátora trhu, která je součástí zmiňované regulované složky. Vybrané poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

„Současné nařízení stanovuje sazbu poplatku v elektroenergetice na 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místo a v plynárenství na 1,34 Kč/MWh za spotřebovaný plyn. MPO navrhuje zvýšit tyto sazby na 4,00 Kč za měsíc na každé odběrné místo v elektroenergetice a na 2,20 Kč/MWh v plynárenství,“ uvádí resort průmyslu.

Znamená to roční zdražení o dvacet korun, spotřeba v tomto případě nehraje roli. Zdražení u plynu znamená navýšení o necelou korunu měsíčně. V tomto případě naopak spotřeba roli hraje, protože konkrétní dopad je přímo úměrný výši ročního odběru.

Jak vidíme, jde v tuto chvíli o opravdu spíše nepatrné zvýšení konečných cen. Je ovšem nutné připravit se na to, že regulovaná složka bude postupně dražší než sama odebraná silová elektřina. Celá energetika se změní. Během energetické krize se totiž proměnil design unijního trhu s elektřinou, kdy dochází k upřednostňování obnovitelných zdrojů v síti. Kvůli tomu budou muset v následujících letech vlády nalít do elektrizační sítě velké peníze, aby připojování nových OZE a jejich fungování zvládla.

Akční plány EU

Obnovitelné zdroje, které jednoduše závisí na tom, jestli fouká nebo svítí, vytvářejí přenosové soustavě problémy. „Musíte mít proto kapacitní záložní zdroje, tedy elektrárny, které jsou v teplém provozu a mohou rychle najet a přidat, aby vyrovnávaly výpadky ve spotřebě. A pokud jsou naopak ve výrobě přebytky, jako se to stalo například loni na Velikonoce, musíte přebytky spálit, což je problém. Musíte někde ubrat nebo vypnout, jinak hrozí destabilizace přenosové soustavy,“ říkal k tomu v nedávném rozhovoru pro Echo energetik Stanislav Mikeska.

Tuzemská síť je z doby, kdy se nepočítalo s tím, že se do ní budou připojovat nestálé zdroje a že bude docházet ke stále častějšímu připojování domácích fotovoltaik, což způsobuje přetoky. Tedy energii, která je vyrobena, ale domácnost ji nespotřebovala ani nebyla uložena do akumulátorů, takže přitekla do distribuční sítě.

„Fotovoltaická i větrná elektrárna nemají téměř žádné variabilní náklady. Zato zprocesování jejich nestabilní dodávky má náklady značné i pro trh s elektřinou,“ uvedl k tomu ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

Evropské radikální dekarbonizační plány může stav přenosových a distribučních sítí nabourávat. Sama EU si uvědomuje, že nápor OZE je pro sítě nebezpečný. Podle Evropské komise bude nutné do elektrických sítí do roku 2030 nainvestovat přes 580 miliard eur.

„Očekává se, že spotřeba elektřiny v EU vzroste do roku 2030 přibližně o 60 procent. Sítě se budou muset přizpůsobit digitalizovanějšímu, decentralizovanějšímu a flexibilnějšímu systému s miliony střešních solárních panelů, tepelnými čerpadly a energetickými komunitami, které sdílejí své zdroje, a s elektromobily (...) Vzhledem k tomu, že 40 procent našich distribučních sítí je starších než 40 let a přeshraniční přenosová kapacita se má do roku 2030 zdvojnásobit, jsou nutné investice ve výši 584 miliard eur,“ uvádí komise, která přišla s „akčním plánem“.

Regulovaná složka, tedy ta část ceny elektřiny regulovaná ERÚ, respektive státem, zatím stále ještě tvoří menší podíl z celkové ceny elektřiny. V případě domácností a malých odběratelů na hladině nízkého napětí je to necelých 40 procent, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí necelých 30 procent a na hladině velmi vysokého napětí 21 procent.

Meziroční nárůst regulované složky pro domácnosti a malé odběratele byl více než 65procentní. Šlo o průměrné zdražení více než 1000 korun za MWh elektřiny. U velkých podniků, tedy velkoodběratelů byl ale nárůst ještě větší