Dvacet let v důchodu v podlomeném zdraví. Prevence však Čechy příliš neláká

Do úvah o prodloužení doby odchodu do důchodu letos vstoupila i statistika doby dožití ve zdraví. Tedy zjednodušeně řečeno subjektivního pocitu, do jakého věku lidé v průměru žijí bez větších zdravotních obtíží. Česko v něm v rámci Evropy poněkud zaostává, do řádného důchodu už teď prakticky lidé v průměru nedojdou v dobrém stavu. A ačkoliv je příčin nepochybně více, prevence patří logicky k tomu, co může vážné problémy oddálit. Jak ale ukazují nová data, Češi se k ní stále příliš nemají.

Pod slovo prevence lze zařadit cokoliv od snahy žít zdravěji, mít pohyb či zkrátka navštěvovat preventivní prohlídky u lékařů. Jde i o velké téma pro stát a pojišťovny, objevují se návrhy na trestání vyššími odvody za státem určený „nesprávný“ životní styl (jak jsme psali například zde), prevence možných výdajů na léčbu je zkrátka viděna i jako způsob, jak ušetřit peníze v rámci zdravotnického systému.

V pohledu na oddalování věku odchodu do důchodu se pak měřítko dožití ve zdraví objevilo jako určitý doplněk do debaty, co znamená „v průměru 21,5 roku v důchodu“, kterými operoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Doba, kterou v průměru Češi prožijí bez větších zdravotních komplikací už totiž řadu let stagnuje a zůstává výrazně pod evropským průměrem. Prakticky od roku 2007 zůstává na hranici 62 let, jak ukazují data Eurostatu. To přitom znamená téměř dva roky pod průměrem států Evropské unie, v případě samotných mužů, u kterých je hranice dokonce na 60 letech, to jsou pak tři roky pod průměrem.

Odborníci i politici tak skloňují potřebu zaměřit se více právě na prevenci. Jak potvrzují nová data pravidelného průzkumu nadnárodní farmaceutické společnosti STADA, Češi si v tom s nimi příliš nerozumí, alespoň co se zdravotní péče týče. „V České republice využívá všechny dostupné preventivní prohlídky pouze 10 % dotazovaných a 39 % respondentů dokonce nenavštěvuje vůbec žádné. Zhruba polovina Čechů navštěvuje některé z nich,“ ukázal průzkum, který se tázal desítek tisíc lidí napříč Evropou.

Zatímco se v Česku začíná mluvit o motivaci skrze „pokuty“ u pojišťoven, velkou překážkou je podle průzkumu pro Čechy především nedostatečná informovanost, v Česku tak odpovědělo 40 % respondentů. Kolem pětiny Čechů pak vidí preventivní vyšetření jako zbytečná, 15 % má pak problém udělat si na ně čas, ukazuje průzkum.

Průzkum také zjistil, že napříč evropskými státy klesá důvěra v systémy zdravotní péče, v Česku jde přitom například o propad přesahující deset procentních bodů. „Dnes je 61 % Evropanů (72 % Čechů) obecně spokojeno se systémem zdravotní péče ve své zemi. Ovšem již třetím rokem po sobě dochází k výraznému poklesu celkové spokojenosti se zdravotnickými systémy v Evropě (v roce 2022 bylo spokojeno 64 % Evropanů, v ČR potom 83 % dotazovaných). Tento trend je třeba dále studovat a řešit nejen s cílem zlepšit péči, ale také motivovat Evropany k větší odpovědnosti za vlastní zdraví,“ vychází z průzkumu.

„I když jsou výsledky ohledně návštěvnosti preventivních prohlídek mezi Čechy poněkud znepokojivé, je nutné uvést, že se vnímání jejich důležitosti mezi širokou veřejností díky osvětovým kampaním ze strany zdravotních pojišťoven a neziskových organizací zlepšuje. Ze středoevropského hlediska jsou tyto kampaně na velmi dobré úrovni, a to nejen v oblasti onkologie, ale i dalších onemocnění,“ uvedl k průzkumu Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku.

Podobně pak ovšem v debatě o odkladu důchodového věku zaznívala otázka, zda delší aktivní, pracovní život nemůže mít na zdraví seniorní populace sám o sobě dobrý vliv. Někteří odborníci i průzkumy takový závěr podporují, tedy, že nejen delší pracovní život před důchodem, ale například i pokračování v práci při pobírání důchodu, mohou mít pozitivní vliv na délku a kvalitu života. Některé studie však dochází i ke zcela opačným výsledkům.

Důchodový věk by se měl v budoucnu podle představ ministerstva práce nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Jak by to mělo vypadat v praxi podle současných odhadů ministerstva práce, jsme popsali podrobněji například zde.