Školy trápí další časovaná bomba. Brzy budou končit silné učitelské ročníky

KAPACITY ŠKOLSTVÍ

Školy trápí další časovaná bomba. Brzy budou končit silné učitelské ročníky
Školství má kromě kapacit škol problém i s kapacitou personální. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Další překážkou pro rozšiřování školních kapacit, o které se roky ví, je nedostatek pedagogů. Na školy přitom čeká v tomto ohledu ,,časovaná bomba“. Mladé lidi učení netáhne, populace pedagogů dramaticky stárne a do roku 2035 hrozí odchod do důchodu silných učitelských ročníků, které zatím nemá kdo nahradit. Určitě řešení nabízí návrh otevřít školství odborníkům bez pedagogického vzdělání.

Spolu s plány na řešení nedostatečných kapacit škol zaznívá i další palčivý problém, který brání řešení. I pokud by se podařilo výrazně zvýšit kapacity školních míst, děti nebude mít kdo učit. Pedagogové školám chybí v řadě důležitých specializací, jako je matematika, fyzika či informatika a chemie. Nedostatek učitelů je na prvních stupních základních škol, ale i v mateřských školách. Chybí pedagogové oborů jako je strojírenství, elektrotechnika či řada podpůrných pedagogických profesí.

Kromě toho však i zde hraje roli problém samotné pedagogické populace. „Přetrvávající průměrný věk učitelů je i nadále vysoký. Tento negativní trend se stále nedaří zvrátit a je významným rizikem. Důvodem zvyšujícího se průměrného věku učitelů je nízký zájem uchazečů o povolání učitele. Mladí učitelé ve školách chybí. Skoro polovina učitelů má pedagogickou praxi vyšší, než je 20 let,“ upozorňovala opět ve zprávě za minulý školní rok Česká školní inspekce.

Poměrně jasný obrázek ukazuje věková struktura učitelů v Česku. Na základních školách je věku 40 až 59 let přes 60 % pedagogů, z toho téměř 30 % ve věku nad 49 let. Dalších téměř 9 % pak tvoří pedagogové starší 60 let. Ve věku do 30 let je pak kolem 10 % pedagogů, mezi třicítkou a čtyřicítkou pak zbylých 20 %. Například v případě středních škol podíl starších učitelů ještě narůstá. Ve věku mezi 61 a 70 lety jich je téměř 15 %, v o deset let mladší kategorii pak dalších 30 %.

Česká školní inspekce tak i zde varuje před dlouhodobým problémem středního vzdělávání, existuje riziko, že nepůjde zajistit kontinuální výuku některých odborných předmětů, praktického vyučování či části všeobecně vzdělávacích předmětů. „Ředitelé škol některé tyto situace dočasně a opakovaně řeší zejména u učitelů odborných předmětů a učitelů praktického vyučování přijímáním nekvalifikovaných učitelů (odborníků z praxe), případně pokračují v zaměstnávání učitelů v důchodovém věku,“ dodává inspekce.

Podle některých odhadů tak může v poměrně blízké budoucnosti chybět v Česku až 10 tisíc učitelů. Samotné odhady ministerstva školství mluví o možném odchodu nejsilnějších ročníků pedagogů do důchodu asi do roku 2035. V minulém roce působilo v mateřských, základních a středních školách kolem 170 tisíc učitelů, z toho pak kolem 130 tisíc tvoří ženy.

Učitelé musí splňovat kvalifikační podmínky podle zákona o pedagogických pracovnících. Pokud zájemce o profesi nemá pedagogické vzdělání, může ho ředitel školy přijmout pod podmínkou, že nedokáže zajistit kvalifikovaného pracovníka. Ministerstvo školství by tuto možnost chtělo více otevřít. Podle návrhu novely zákona, který připravilo, by na druhém stupni základních škol a ve středních školách mohli začít učit i lidé bez pedagogické kvalifikace, jako kdyby ji měli. Do tří let by si museli vzdělání doplnit.

Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali své začínající kolegy. Novela nyní prochází Poslaneckou sněmovnou. Proti návrhu vystoupilo několik profesních organizací včetně Asociace děkanů pedagogických fakult. Ta se podle svého prohlášení z října obává deprofesionalizace učitelské profese.

Terčem kritiky se tento bod stal i na začátku března při zasedání sněmovny. Poslanec SPD Zdeněk Kettner navrhl zrušení této části novely, která podle něj povede k "deprofesionalizaci učitelství". Jana Berkovcová (ANO) požadovala, aby nepedagogové mohli učit jen na středních školách, nikoli na druhém stupni základních škol. Poslanec STAN Jan Berki připomněl, že tito nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud budou chtít dál učit.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy