Mařiče energií skončí. Žádostí o ně prudce přibylo, pálily by elektřinu na úrovni bloku Temelína

Na návrh hospodářského výboru Sněmovna prosadila zákaz takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na maření přebytečné energie hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny záporná. To se stává především v době, kdy do sítě přivádí nečekaně hodně energie obnovitelné zdroje, tedy kdy hodně svítí slunce či fouká vítr. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka se jedná o nepřijatelné plýtvání energií. Distributoři přitom dosud zaznamenali žádosti o připojení do sítě mařičů, jež mají mařit až 1000 MW, tedy výkon jednoho bloku Temelína. Zákaz prošel v rámci novely energetického zákona. Ten řeší i snadnější budování paroplynových elektráren, který by měl jejich budování urychlit až o pět let a získal přízvisko Lex plyn III.

K novele Lex Plyn načetl ministr Vlček také pozměňovací návrh, který navrhuje legislativní úpravu zákazu „mařičů“ elektřiny. „Děkuji poslancům, že jsme se shodli na tom, že zařízení, která pálí elektřinu bez užitku, nemají v energetice místo. Není přijatelné, aby někdo záměrně plýtval energií, a natož z toho ještě profitoval. Schválením mého návrhu jasně říkáme, že tudy cesta nevede,“ uvedl Vlček.

Distributoři za poslední rok evidovali výrazný nárůst počtu žádostí o připojení mařičů do distribučních sítí. Důvodem je růst takzvaných záporných cen elektřiny na trhu. Výrobci loni zaznamenali rekordních 314 hodin, kdy cena elektřiny klesla do záporných hodnot. Meziročně to bylo o 180 hodin více.

Záporné ceny elektřiny, které musí doplácet producenti elektřiny, vznikají v situacích, kdy je výroba elektřiny vyšší než poptávaná spotřeba, většinou při vysokém provozu obnovitelných zdrojů. Výrobu přitom není možné v takových případech přerušit. V takovém případě by v distribuční síti mohlo dojít k nestabilitě i potencionálnímu blackoutu.

Zájem o připojení technologií na maření přebytečné energie do distribuce evidují ČEZ Distribuce i společnost EG.D. Podle společností různí investoři požádali loni o připojení těchto zařízení o výkonu zhruba 1000 megawattů (MW), což odpovídá jednomu bloku temelínské jaderné elektrárny.

Tato zařízení by měla odebírat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není poptávka, a přemění ji na teplo. "Dá se to připodobnit k jakémusi fénu, to znamená k topné spirále, která je napájena elektřinou. Z ní zařízení vyrobí teplo a následně ho v nejčastějších případech vypustí do ovzduší," uvedl člen představenstva EG.D David Šafář.

V některých případech lze přebytečnou energii přeměnit na teplo, které je dále využíváno. Takové systémy využívají například některé velké mrazicí systémy, které nadbytečnou energii jsou schopny převádět například na vytápění.

Mařiče energie v minulosti kritizovala například šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Ta soustava je potřebuje. Ale ne v množství, se kterým se teď uvažuje. To mi přijde úchylné, uvažovat o tom, že přetoky nebo přebytečné megawatty, gigawatty takhle nevyužiju,“ uvedla ve vysílání České televize. Navrhla, že přebytečnou energii by šlo využít i jinak, například k těžbě bitcoinu. V debatě zazněl i návrh na převod přebytečné energie do baterií.

V debatě na poslaneckém výboru zazněl i návrh poslance Jana Bureše (ODS) dosavadním vybudovaným mařičům elektřiny udělit výjimku. Tento návrh však neprošel.