Přelomový rozsudek: Uchovávat data z mobilů je v rozporu s evropským právem
DATA RETENTION
Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že plošné shromažďování dat, kdo si s kým volal či psal po dobu šesti měsíců, je v rozporu s evropským právem. Rozhodoval tak v žalobě, kterou na ministerstvo průmyslu a obchodu podal novinář Jan Cibulka. Tomu se nyní ministerstvo musí omluvit, a to přesto, že ministerstvo zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle verdiktu městského soudu selhal stát, když nepodrobil tuto zákonnou úpravu judikatuře Evropské unie. Informuje iRozhlas.
Ve sporu jde o tzv. Data retention, tedy zákonnou povinnost operátorů uchovávat provozní data a lokalizační data. Tedy kdo, kdy a kde si s kým volal či psal. A to jak u mobilů, tak pevných linek. V současnosti operátoři tato data uchovávají šest měsíců. Přístup k těmto datům za zákonných podmínek má policie, tajné služby či Česká národní banka.
Data retention funguje v ČR od roku 2005. V roce 2014 byla však evropským soudem směrnice o sběru dat zrušena. Česká legislativa však toto nereflektovala, uvedl právní zástupce žalobce Jan Vobořil.
Soud řešil případ podruhé potom, co mu ho minulý rok Nejvyšší soud vrátil. V dovolání tehdy novinář iRozhlasu Jan Cibulka zdůraznil, že zásah do jeho práv spočívá už v samotném uchovávání dat bez ohledu na to, zda je skutečně někdo zneužil.
Nyní mu dal soud za pravdu. „Máme za to, že v tomto případě stát nerespektoval unijní právo, nápravu po dlouhou dobu nesjednal. A tím, že žalobce byl vystaven ze strany státu nedůvodnému zásahu do jeho základních práv, odvolací soud shledal jeho žalobu důvodnou. A to ve formě, v jaké se domáhal satisfakce – tedy omluvou,“ uvedla soudkyně Jana Tondrová.
„Dospěli jsme k závěru, že stát selhal, když nepodrobil tuto zákonnou úpravu judikatuře Evropské unie. Přitom se nejedná o okrajovou záležitost, ale týká se to všech občanů České republiky, protože všichni jsou uživateli komunikačních technologií. Stávající právní úprava dává možnost shromažďovat jmenovaná data plošně až na dobu šesti měsíců, což je neúměrné ve srovnání s ostatními státy, které takovou úpravu buď nemají, nebo mají tuto dobu výrazně kratší,“ uvedla dále soudkyně.
Novinář Cibulka žaloval Ministerstvo průmyslu a obchodu. To se mu nyní musí omluvit a uhradit náklady řízení.
Právní zástupce ministerstva se nechtěl k rozsudku vyjadřovat, opětovné dovolání k Nejvyššímu soudu však nevyloučil. Resort současnou právní úpravu hájil bezpečnostní situací, to ale soud odmítl a plošný sběr dat označil za nepřiměřený.
Rozsudek přichází poté, co minulý rok Nejvyšší soud zvrátil původní rozhodnutí soudů. Ty v minulosti akceptovaly argument, že stát nezodpovídá za legislativní činnost a musí se řídit platnými zákony. Podle tehdejšího rozhodnutí Nejvyššího soudu je však stát zodpovědný za porušení evropského práva, když provede špatně transpozici evropské směrnice.
Podle právního zástupce Cibulky Jana Vobořila by rozsudek mohl vést i k akci ze strany Evropské komise. Stát by v návaznosti na rozsudek měl nejen zaslat omluvu, ale také činit kroky k rychlé legislativní změně a zrušení data retention v současné podobě, jinak se otevírá prostor pro další žaloby jednotlivých občanů, které už nebudou žádat pouhou omluvu, ale také finanční satisfakci. Zpochybněna mohou být také další řízení včetně trestních pokud jsou v nich takto nelegálně shromažďovaná data využívána. Rovněž by v dané věci měla začít jednat Evropská komise a činit kroky proti České republice pro nesprávnou implementaci evropského práva. Věříme, že tento rozsudek by tak mohl stát u rychlého konce plošného šmírování v ČR, s nímž bojujeme už dvacet let," uvedl právník Jan Vobořil.