V případě příjmů nad 17 miliard Kč, bude Stanjura chtít zrušení windfall tax

WINDFALL TAX

V případě příjmů nad 17 miliard Kč, bude Stanjura chtít zrušení windfall tax
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Foto: Úřad vlády ČR
1
Ekonomika
Echo24
Sdílet:

V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes 17 miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Letošní mimořádné přijmy v letech 2023 a 2024 by podle něj souhrně pokryly mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Stanjura to dnes uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky.

"Vždy jsem konzistentně říkal, že mimořádné příjmy z windfall tax a odvodů z výroby elektřiny mají pokrýt pouze mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů přibližně 17 miliard korun, které tak souhrně v letech 2023 až 2024 pokryjí mimořádné výdaje, a obě položky budou rozpočtově neutrální, budu v koalici prosazovat zrušení windfall tax pro rok 2025," uvedl dnes na svém profilu Stanjura.

Důvodem zavedení této mimořádné daně byly neočekávané příjmy energetických, petrochemických a těžebních společností v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank se jednalo o výrazné zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené limity podle jednotlivých zdrojů energie. Stanjura v listopadu loňského roku uvedl, že stát vybere na dani z neočekávaných zisku miliardy korun. Původně předloni ministerstvo financí (MF) odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.

V letošním lednu MF informovalo, že windfall tax státu vynesla 39,1 miliardy korun. Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun. Stát na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybral zhruba 60 miliard korun. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z opatření celkem 100 miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články