Strany se zmocňuje levice a zelení. Piráti se zlobí: „Michailidu nám jen ubírá hlasy“

Nejdřív odchod otce zakladatele Jiřího Kadeřávka kvůli tomu, že se strana obrátila proti svým původním ideálům. Potom odstranění výrazného Mikuláše Ferjenčíka. A jako by pirátských vnitřních sporů nebylo dost, nakonec přišla samozvaná komunistka Jana Michailidu, která se krátce před krajskými volbami rozhodla skrze mediální kampaň vyrazit do boje s alkoholem, a oznámila lidem, že jim Piráti plánují brzy zdražit pivo a omezit jeho prodej v nočních hodinách.

Aktuální peripetie u Pirátů v polovině léta ukazují na momentální formu, v jaké se nejmenší vládní strana se čtyřmi poslanci nachází. Minulou středu Piráti vyvolali na svém internetovém fóru hlasování o dalším postupu vůči pirátské expertce na drogy a závislosti Janě Michalidu kvůli jejím posledním mediálním výrokům.

Poté, co na sebe Michailidu loni upozornila slavným výrokem, že její „vnitřní přesvědčení je komunistické“, rozhodla se lidem připomenout i letos a stala se mluvčí mediální kampaně k plánované regulaci alkoholu, za což jí patrně poděkovali hlavně političtí konkurenti. V několika rozhovorech postupně oznámila, že strana plánuje zvýšit daně na alkohol včetně piva nebo zakázat jeho prodej po desáté hodině večer. Pivo je navíc moc levné, a proto by podle pirátky mělo v budoucnu stát v Praze ideálně někde mezi 70 a 80 korunami za půllitr čepovaného.

Její výroky naštvaly nejen část občanů, ale zasely vnitřní konflikt dokonce i mezi členy Pirátské strany. Jedním z rozzlobených pirátů je i místopředseda organizace v Praze 7 Pavel Tauer, který hlasování o „pokárání“ Michailidu vyvolal – po vzoru nedávného procesu s někdejším poslancem a místopředsedou Mikulášem Ferjenčíkem, kterého pirátská základna před pár dny vyzvala, aby nejméně do roku 2026 nikam nekandidoval a nezastával ve straně žádné funkce. „Vzal jsem stejné znění a použil ho na případ Janky Michailidu, protože na rozdíl od Mikuláše, který nám hlasy přinesl, tak její mediální výstupy nám hlasy jenom ubírají,“ popsal deníku Echo24 Pavel Tauer.

Někteří z členů Tauerovi navrhli, aby svůj příspěvek přesunul do neveřejné části fóra. To opakovaně odmítl. Jiní členové si ale později přesunutí vlákna do neveřejné části fóra odhlasovali, takže celá diskuze zmizela veřejnosti z očí. „Zrovna v případě mediálních výstupů Janky Michailidu se domnívám, že by bylo lepší, kdyby veřejnost viděla, že její výstupy část Pirátů nějakým způsobem řešit chce,“ řekl Tauer.

Ve středu odpoledne, tedy po týdnu hlasování, byl poměr hlasů 153 pro přijetí usnesení a 207 proti, 15 pirátů se zdrželo. „Prohráváme,“ přiznává Tauer. Sama Michailidu ani nikdo z vedení strany se k vláknu zatím nevyjádřili.

„Nemá to s Piráty nic společného“

„Základní teze Pirátů je, že represe nikdy nic nevyřešila. Po 30 letech války s drogami se nezměnilo vůbec nic a osobně si nemyslím, že by to, co hlásá Janka Michailidu, pomohlo snížit množství konzumovaného alkoholu,“ uvedl Tauer s tím, že regulace bude stát akorát další peníze. „Někdo to bude muset taky kontrolovat. Podle mě to nemá s Piráty nic společného. Pokud se na tom dohodnou experti, dobře, ale nevím, proč by to měli prezentovat zástupci Pirátů,“ říká. Na fóru vystoupili i další členové, kterým současné pirátské postoje nejen k regulaci alkoholu vadí. Michailidu za ně prý nemluví.

„Část Pirátů má s Jankou Michailidu dost problematické vztahy od té doby, co se prohlásila za komunistku. V tu chvíli vyletěly do vzduchu miliony korun za kampaň a tisíce hodin lidské práce. Spousta voličů tohle vnímá velice negativně a já se jim vůbec nedivím, protože pro mě je to taky velice negativní signál. Jak je ale vidět, tak většině straníků to dnes už nevadí,“ vysvětluje Tauer.

Zajímavé je, že diskuze nad regulací alkoholu pomohla odhalit hlubší problémy, kterými strana podle některých současných či už bývalých členů, včetně zakladatele Kadeřávka, trpí. Jde o ideologický rozkol mezi původní skupinou Pirátů a nově příchozími.

Zelená levice sílí

„Je jasně vidět, že uvnitř Pirátů existují dvě křídla. Někdo mi říkal, že bychom jich dali dohromady i sedm. To není nic nového, akorát že v poslední době posílilo zeleně-levicové křídlo díky tomu, že k nám přišli noví členové ze Zelených a podobných stran. Ucítili příležitost, že by u nás mohli něco změnit, protože v původní strany přestali věřit. A s nimi se tu objevila nová témata. Takže najednou zachraňujeme lišky, budeme zachraňovat kapry. To je ale podružné. Důležité je, aby stát fungoval, aby ekonomika fungovala, abychom se nějak technologicky posunuli. To jsou cíle a témata, která Piráty dřív zajímala, ale bohužel většina Pirátů už je někde jinde,“ dodal Tauer.

Do minulého roku byla Michailidu součástí vedení strany, stejně jako Ferjenčík, který měl na starosti i poslední nepovedené eurovolby. Fórum nechalo Michailidu v červnu 2023 odvolat z vedení kvůli tomu, že se opakovaně hlásila ke komunistické ideologii. „Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém),“ napsala dříve například na internetovém fóru strany. Předseda Ivan Bartoš ji v té době kritizoval také kvůli vystupování na akci Dny antikapitalismu. Někteří z kolegů se za ní naopak opakovaně postavili.

Kontroverze se v poslední době nevyhýbají ani samotnému předsedovi Pirátské strany Bartošovi, na jehož bedra momentálně padá zpackaná digitalizace stavebního řízení. Místopředseda vlády kvůli ní čelí v posledních dnech výzvám k vyvození osobní odpovědnosti a rezignaci. „Ministru Bartošovi je potřeba dát do konce srpna prostor na to, aby dal systém digitalizace do pořádku. (...) Pokud selže v základní vlajkové lodi, se kterou na to ministerstvo šel, nedovedu si představit, že by nepodal rezignaci,“ kritizuje ho například ekonomický expert ODS Jan Skopeček.