Odtajněné dokumenty: Žádný diplomat, Pavla připravovali na kariéru špiona

„Chtěl jsem pracovat jako vojenský diplomat v zahraničí,“ vysvětloval kandidát na prezidenta Petr Pavel pro Týdeník Echo v říjnu, proč se stal krátce před pádem komunistického režimu frekventantem Zpravodajského institutu spadající pod tehdejší komunistickou vojenskou rozvědku. Dosud nepublikovaný dokument z Archivu bezpečnostních složek, který zveřejnil historik Petr Blažek, ale ukazuje, že kurz byl určen výhradně pro budoucí agenty komunistické vojenské rozvědky. Verze o tom, že Pavel aspiroval na kariéru v diplomacii, tak začíná mít stále citelnější trhliny.

Co skutečně obnášelo studium Zpravodajského institutu, který spadal pod vojenskou rozvědku (tehdy nesla název Zpravodajská správa Generálního štábu), ukázaly až odtajněné dokumenty z Archivu bezpečnostních složek. Z veřejně dostupných zdrojů jinak o fungování institutu kvůli jeho utajení nelze zjistit téměř žádné informace. V dobových dokumentech se o něm hovořilo častěji pod krycím názvem „26. oddělení Generálního štábu“.

Pavel o své minulosti mlží, říká historik Blažek

Historik a pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, s nímž deník Echo24 několikrát hovořil, zveřejnil dokument, podle kterého má být více než jasné, že kurz, který Pavel začal navštěvovat před rokem 1989, má s přípravou na kariéru diplomata, kterým se údajně Pavel chtěl stát, jen málo společného. „V období komunismu každý vojenský přidělenec pracoval pro tajnou službu. Říká, že studoval vojenskou akademii v Brně, ale ve skutečnosti to bylo krytí pro Zpravodajský institut,“ řekl redakci Blažek. Generál podle něj o své minulosti opakovaně „mlží“ a nechce přiznat celou pravdu.

Archiv bezpečnostních složek nyní poskytl Blažkovi nové dokumenty k rozvědnému kurzu, který pořádala pro své pracovníky komunistická vojenská rozvědka. „Jedním z nich byl Petr Pavel, který se zde vedle jazykových dovedností a stranické výchovy jako pracovník vojenské rozvědky učil získávat agenty a obsluhovat mrtvé schránky. Pod dohledem příslušníků StB se cvičil ve sledovaní a kontrasledování či pracovat se špionážním fotoaparátem. Podle plánu neměla ani chybět debata se sovětským poradcem. Rozhodně se nejednalo o žádnou přípravu ke kariéře diplomata, jak v posledních týdnech tvrdil,“ uvedl historik na svém facebookovém účtu.

„Dokládá to také úvodní pasáž zakládacího statutu Zpravodajského institutu z roku 1973, kterou publikuji vůbec poprvé (odtajněna byla podle razítka teprve 3. 5. 2021). V tomto dokumentu je jasně uvedeno, že absolventi byli určeni pro práci na úseku agenturního průzkumu vojenské rozvědky,“ dodal Blažek.

O tom, že se jednalo o kurz pro budoucí vojenské špiony svědčí také jeho náplň. Z dokumentu, který historik zveřejnil, vyplývá, že Pavel v rámci kurzu navštěvoval kromě povinného marxismu-leninismu také semináře týkající se vojenského výzvědného zpravodajství, strategického agenturního průzkumu nebo se učil, jak pracují „kontrarozvědky kapitalistických států“.

To nedávno potvrdil také Pavlův někdejší spolužák z kurzu Pavel Beneš, který v rozhovoru pro Právo řekl, že „nikdo z nich neměl vzdělání na to dělat diplomaty“. „My jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy,“ uvedl Pavlův spolužák z let 1988 a 1989. Pavel měl Beneše dokonce z titulu funkce předsedy Základní organizace KSČ vyslýchat kvůli údajným protirežimním výrokům. Jak kurz vypadal, později popsal Beneš i v rozhovoru pro Echo.

Redakce deníku Echo24 a Týdeníku Echo upozornila na komunistickou minulost jako první už před třemi lety, kdy se Pavel začal rozhodovat o prezidentské kandidatuře. Bývalý náčelník generálního štábu české armády a šéf vojenského výboru NATO tehdy obhajoval své členství tím, že byl velitelem čety, ale dosáhnout lepších podmínek pro své muže po armádní linii nešlo. Od roku 1985, kdy byl řádným členem KSČ, Pavel už místo čety velel rotě a těšil se rychlému kariérnímu postupu.