„Našim lidem spadly brady.“ I po 10 letech od razie se Šlachta stále vymlouvá

Od monstrózní policejní razie na úřadu vlády i jinde, která před deseti lety rozvrátila český politický systém a znamenala nástup hnutí Andreje Babiše, uplyne v úterý deset let. Provázel ji pád vlády Petra Nečase a tisková konference, kde zástupci policie a justice informovali o zatýkání ve vysokých patrech politiky, nalezených milionech a zlatých cihlách. Po letech soudních procesů se ukázalo, že policejní konstrukce pod dozorem olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana před soudy neobstála.

V případu možného úniku informací z BIS justice tehdejší šéfku Nečasova kabinetu Janu Nagyovou (nyní Nečasovou) pravomocně osvobodila. Nečasová se u soudu zodpovídala také z nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů, toto stíhání soud zastavil jako promlčené. Soud Nečasové udělil jediný podmíněný trest v březnu 2019 za to, že nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a dva zaměstnance úřadu vlády.

Okolnosti razie na úřadu vlády, která se odehrála v noci na 13. června 2013, okomentoval pro ČTK tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Jeden z podezřelých chtěl podle něj odcestovat na dovolenou, což si vynutilo urychlení rozsáhlé akce.

„Bylo hrozně náročné to zorganizovat narychlo. Pamatuji si, že na instruktáži, když jsme našim lidem řekli, o co jde, tak jim spadly brady,“ popsal Šlachta. Plánované zásahy bylo těžké utajit, řekl. Šlo asi o pět desítek domovních prohlídek a nebytových prostor. Policie zasahovala nejen na úřadu vlády a ministerstvu obrany, ale i ve východních a středních Čechách.

„Posledních 14 dní začalo pomalu probleskovat, že ÚOOZ něco chystá. Někteří z podezřelých ty věci skutečně uklízeli, ale nám se je podařilo dohledat,“ vzpomínal Šlachta. Do akce podle něj nešli s tím, že by mohla padnout vláda. „My jsme neobvinili žádného ministra, žádného premiéra,“ řekl. „Měli jsme podezření na trestnou činnost milenky a asistentky premiéra,“ dodal.

„Medializace zásahu byla chyba“

Olomoucký politolog Pavel Šaradín vidí jako obrovskou chybu tehdejší medializaci zásahu v zastoupení Roberta Šlachty a státních zástupců před kamerami ve chvíli, kdy kauza byla živá. Řešit se podle něj měla standardně a bez mediálního shonu. „Přitom výsledky celé akce jsou rozpačité, vzhledem k očekávaným a slibovaným výsledkům ze strany Šlachty a dalších. Provinění, která se prokázala i soudní cestou, neměla být takto medializována,“ míní Pavel Šaradín.

Šlachta od policie odešel v červnu 2016 kvůli reorganizaci, při které se ÚOOZ sloučil s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Následně pracoval jako zástupce generálního ředitele Celní správy ČR a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha a vstoupil do politiky.

Zásah na úřadu vlády výrazně změnil směřování české politiky

Policejní zásah na úřadu vlády či ministerstvu obrany před deseti lety výrazně změnil směřování české politiky. Pád vlády Petra Nečase (ODS) otevřel cestu novým stranám, především hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Oslabil naopak důvěru ve stávající subjekty, vedle občanských demokratů se to týkalo také ČSSD. Příležitost využil také tehdejší prezident Miloš Zeman.

Policejní zásah znamenal velký politický otřes, který dost výrazně změnil směřování české politiky, domnívá se politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Nečasova vláda před zásahem byla nepopulární, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by náhle skončila. Její skandální pád velmi podpořil atmosféru znechucení z politiky a politiků v Česku,“ řekl.

Výsledkem bylo oslabení důvěry ve strany, které působily v české politice od 90. let. „A to nejenom ODS, ale částečně i ČSSD. Naopak otevřela se cesta k úspěchu nových stran v předčasných volbách na podzim 2013, především ANO Andreje Babiše a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Dnešní podoba české politiky je tak ve významné míře dědictvím událostí v červnu 2013,“ doplnil Kopeček.

Pád Nečasovy vlády nabídl Zemanovi příležitost k pokusu posunout Česko k poloprezidentskému systému, míní Kopeček. Připomněl, že Zeman přes nesouhlas parlamentních stran jmenoval dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka složenou ze svých stoupenců.

„Zeman instaloval vlastní úřednickou vládu a prostřednictvím svých spojenců v sociální demokracii a snahy o prosazení vlastní proprezidentské strany zemanovců ve volbách 2013 se pokusil získat mnohem větší a trvalejší vliv v české politice,“ řekl Kopeček. Nakročení k poloprezidentskému systému ale Zemanovi nevyšlo, dodal.