Nešťastný kruh dotací na elektroauta. Systém nutí automobilky vyrábět mimo poptávku
TRH S ELEKTROMOBILY
Současný stav trhu s elektromobily odhaluje některé problémy, které se s přechodem na udržitelnější technologie objevují. Průběžně se totiž ukazuje, že byznys s elektroauty je udržován systémem státních příspěvků, což nutí automobilky k přehnaným investicím a produkci, i když pro ni neexistuje adekvátní poptávka. Dotace tak podle všeho stále představují hlavní způsob, kterým se zajišťuje odbyt aut s alternativními pohony. Bez nich v minulosti zájem ochabl.
Státní pobídky tak ale ukazují na nerovnováhu mezi ekonomickými pobídkami a tržní realitou a představují nemalé výzvy pro automobilový průmysl při přechodu na udržitelnější technologie.
Automobilky jsou často tlačeny k plnění přísných výrobních cílů, aby získaly dotace. Tyto dotace jsou podmíněny dosažením určitých výrobních kvót, což vede k nadměrné produkci elektromobilů. Své si s tím teď zažili v Kanadě.
Automobilka Ford tam plánovala v Ontariu vybudovat továrnu na baterie s kapacitou 35 GWh ročně. Kvůli nízké poptávce po elektromobilech musela plán snížit na 20 GWh, což znamená méně dotací. Tento tlak na plnění cílů nutí automobilky vyrábět více elektromobilů, než je trh schopen absorbovat, aby se vyhnuly finančním ztrátám a splnily regulační požadavky.
Navzdory těmto obtížím automobilky pokračují ve výrobě, aby se vyhnuly vracení dotací a splnily přísné emisní limity stanovené vládami. Celkově to vytváří situaci, kde jsou automobilky nuceny udržovat produkci elektromobilů, i když poptávka ještě nedosáhla úrovně, která by tento objem výroby ospravedlnila.
Příklad Ontario
Ontarijská vláda investovala v minulých měsících a letech miliardy dolarů do pobídek pro výrobce elektromobilů. Její investice však byly zpochybněny, když Ford oznámil, že bude v továrně v Oakville vyrábět nákladní automobily na plynový pohon místo elektromobilů.
Americký automobilový gigant uvedl, že od léta 2026 bude v Oakville vyrábět nákladní automobily řady F Super Duty, přičemž elektrická verze bude následovat později. Podle odborů tento krok znamená, že se nebudou stavět závody na výrobu baterií a plány na výrobu elektromobilů se tím oddálí.
Vláda premiéra Justina Trudeaua si přitom v minulých letech slibovala velké oživení od trhu s elektromobily. „Zaznamenali jsme obrovský celosvětový nárůst poptávky po elektromobilech, obrovský nárůst poptávky po elektromobilech v Kanadě,“ uvedl tehdy ministr hospodářského rozvoje, tvorby pracovních míst a obchodu Vic Fedeli.
Původní plán společnosti Ford zahájit výrobu elektromobilů v roce 2025 byl však v letos v dubnu odložen na rok 2027, aby se poskytlo více času na rozvoj spotřebitelského trhu a aby vznikl prostor pro další vývoj technologie baterií pro elektromobily. Místní vláda nicméně „trvá na tom, že miliardy dolarů vynaložené na přilákání výrobců elektromobilů do Ontaria nebyly vynaloženy zbytečně“.
O významu dotací pro trh s elektromobily jsme psali více například zde. Česká republika přitom po vzoru jiných evropských zemí spustila svůj vlastní program pro firmy.
Globální poptávka
Analytici upozorňují na to, že růst globálního trhu s elektromobily nebude v letošním roce tak ambiciózní, jak někteří doufali. „Odhad letošního prodeje jsme snížili o pět procent na 16,6 milionu elektromobilů. Regionální rozdíly jsou docela pozoruhodné,“ řekl analytik Charles Lester ze společnosti Rho Motion.
Prodeje elektromobilů v Evropě vykazují regionální rozdíly. Počet registrací bateriových elektromobilů v Evropské unii v červnu klesl o jedno procento a jejich podíl na trhu se snížil na 14,4 procenta. V Belgii prodej stoupl o 50,4 procenta a v Itálii o 117,4 procenta. Tento růst však smazal prudký pokles prodeje v Německu (-18,1 procenta), v Nizozemsku (-15 procent) a ve Francii (-10,3 procenta). Za pololetí počet registrací elektromobilů stoupl o 1,3 procenta a na celkovém prodeji měly podíl 12,5 procenta.
Situace v Evropě
V Německu více než polovina firem v automobilovém sektoru plánuje snižování počtu pracovních míst kvůli rostoucím nákladům a nové konkurenci, zejména z Číny. „Čím dál více se vyrábí tam, kde se auta prodávají,“ uvedl odborník na automobilový průmysl Frank Göller ze společnosti Horváth. Tento trend vede k přesunu výrobních kapacit mimo západní Evropu, zejména do Indie, Číny a východní Evropy.
Automobilový průmysl v Německu sice dál výrazně investuje, tyto investice však směřují hlavně do nových produktů a technologií a do přechodu produkce od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům. „Ve výrobě se ve velké míře investuje do automatizace výrobních zařízení a do digitalizace,“ uvedl Göller.
Význam dotací a vládní podpory
Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu v dřívějším vyjádření pro redakci zdůraznil důležitost státních pobídek, bez nich totiž trh s elektromobily zdaleka tolik neprosperuje. „Jsme přesvědčeni, že v současné fázi je systémová podpora čisté mobility ze strany vlád nadále nezbytná. Velmi dobrým příkladem je pozitivní opatření ministra Stanjury, konkrétně snížení daňové zátěže zaměstnance využívající služební vůz i pro osobní cesty,“ uvedl.
Podobně hovořil i generální ředitel české Kia Arnošt Barna.„Dotace na nákup elektromobilu je v této oblasti naprosto zásadní. Rychlejší rozvoj elektromobility na západních trzích byl mnohdy dán právě tím, že místní vlády nákup elektromobilů podpořily, a to většinou částkami mezi 100 a 300 tisíci korunami na jeden kus,“ uvedl.
Podle něj je struktura trhu v Česku jiná než na Západě. „Z celkového trhu firemní zákazníci nakupují 75 procent automobilů a jen 25 procent si kupují jednotlivci ze svých zdaněných příjmů. Proto bych v našem případě považoval za klíčovou podporu nákupu elektromobilů pro firmy, protože se dá předpokládat, že soukromí uživatelé si najdou cestu k elektromobilům právě přes ojeté vozy, které si nejdříve pořídí firmy a po 3 až 5 letech tyto vozy vyřadí a umožní přístup k těmto vozům za rozumnou cenu běžným zákazníkům,“ dodává.