Totožnost. Jaký je Kunderův román, který poprvé vychází česky

Totožnost, po Pomalosti druhý román, který napsal Milan Kundera francouzsky (pod názvem L’identité vyšel roku 1998, teď, rok po spisovatelově smrti, v překladu Anny Kareninové česky), je asi nejsmutnější autorovo dílo. Smutkem je v něm prostoupena celá atmosféra rozsahem nevelké prózy, smutek je přítomen v ději, v postavách, v úvahách, kterými se prostřednictvím vypravěče projevují. Ty úvahy se týkají mizení přátelství, které už není tím, co bývalo; týkají se zachvacující nudy a lhostejnosti, která se stala „jedinou velkou kolektivní vášní naší doby“ ; týkají se ochoty mužů, aby se proměnili v „taťky“: jedna výrazná antimodernistická a antipokroková pasáž v úvodu knihy definuje „taťky“ jako otce bez autority, hravé nosiče dětí, kteří když mají chvíli času a podaří se jim utéct manželkám, neutíkají za milenkami, ale běží si hrát na pláž s draky…

Jsou to komentáře ke světu, ke kterému tehdy skoro sedmdesátiletý Kundera nalézal stále méně a méně sympatií. Byl to svět, ze kterého mizelo nejen Kunderovo chápání mužství (muži, řečeno s nadsázkou, běží za milenkami, ne hrát si s draky), ale i krása a ticho, ubývalo v něm ušlechtilosti a důvěrnosti a vše zaplavovala vulgarita, infantilita a hluk.

V jedné z prvních scén si chce hlavní postava románu Chantal objednat v baru kávu, ale odpudí ji hlasitě puštěná hudba. Když požádá o ztišení, jeden číšník (s tetováním) ji ještě výsměšně zesílí. Chantal odchází, jako by určitě odešel Kundera (pokud by do takového podniku vůbec vešel), jako by nejspíš odešel Kunderův čtenář. Podnik s hlasitě puštěnou hudbou (strašnou hudbou a s tetovanými číšníky) je pravá antiteze Kunderova světa, světa bezmocného zármutku z likvidace krásy a ticha, likvidace o to horší a beznadějnější, že je dobrovolná a děje se se souhlasem většiny. Ale většina už dávno nejsou Kunderovi čtenáři.

Identita je román o stárnutí, konkrétně o stárnutí ženy, o „postupném zániku těla“, o míjení dvou milujících se osob, o jejich nedorozumění, které vzešlo z dobrých úmyslů, o lásce, která je v Kunderově světě vždy jen dočasná, ohrožená, iluzivní – a směšná.

Celou recenzi od Jiřího Peňáse si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.