„Bez uhlí nemůžeme fungovat! Nemáme za něj náhradu“

Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.

Jaká je situace? Má česká energetika velký problém?

Popsal bych to slovy Všichni všechno, nikdo nic. Všechno jede z podstaty, ale chybí jasná vize a cíl. V energetice je dobré mít směr a rozplánování investic tak na dvacet let. A k tomu potřebujete mít pevné ceny, tedy dlouhodobé kontrakty. Ty nemáme. Zásadní změny přineslo zavedení emisních povolenek. V době, kdy Němci stavěli svoje větrníky, potřebovali, aby velké elektrárny jely na sto procent. V té době stály emisní povolenky maximálně kolem pěti eur. Zajímavé je, že když svoje zelené zdroje dostavěli, začalo se to zhruba v roce 2014 lámat a cena povolenky povyskočila.

Hlavní reforma trhu s emisními povolenkami se ale odehrála až v roce 2018, když se z trhu začaly stahovat, aby zdražily a došlo k cílenému zvýhodňování OZE, ne? Hlavně od té doby začala cena povolenek růst.

Ano, tam přišly další impulzy. A v roce 2018 také odstartovaly politické hádky kolem plynu. Teď jsme v situaci, kdy plyn nemáme, protože nemáme uzavřené přímé kontrakty, a musíme ho přes někoho se souhlasem dovážet (dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu s ruským Gazpromem i s Norskem skončily už v minulém desetiletí – pozn. red.).

K čemu byl dobrý loňský státní nákup zadlužených plynovodů Net4Gas? Čeká se, že se zas budou uzavírat dlouhodobé kontrakty a přeprava plynu přes Českou republiku poroste?

Když pan ministr Síkela rozhodl o státním převzetí tranzitních plynovodů Net4Gas, vyřešil tím dvě věci. Zaprvé, bez Net4Gas by u nás nefungovala plynárenská síť, takže by nebylo možné dodávat plyn. Zadruhé tím také vyřešil nedobytnou pohledávku jeho bývalých zaměstnavatelů ve Vídni. Zkrátka to asi musel udělat (emise dluhopisů společnosti Net4Gas řídila v roce 2018 Česká spořitelna; její mateřskou společností je rakouská Erste Group Bank, v jejímž představenstvu byl od roku 2015 i Jozef Síkela – pozn. red.). Problém je v tom, že Net4Gas je stavěný na kapacitu 60 až 70 miliard kubíků plynu ročně. Trubky se zmenšit nedají. Je to stejné jako s vodou – v podstatě platí, že čím víc šetříte, tím víc platíte. Česká republika je teď závislá na norském plynu, tedy na plynovodech vedoucích z Norska (norská společnost Equinor je od loňského roku největším dodavatelem plynu v Evropě – pozn. red.). Jenže nám chybí státní nákupčí plynu, takže s Nory nemůžeme uzavírat dlouhodobé kontrakty.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.