Pacientské organizace si stěžují: čím dál více utracených peněz, ale horší péče
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ
Do debaty o budoucí podobě zdravotnictví se zapojily organizace zastupující pacienty. V příštích deseti letech by chtěly reálnější konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, definovaný standard a z toho plynoucí možnost využívat nadstandardní péči i otevřenost dat o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Na základě průzkumu pak upozorňují, že se podle značné části pacientů situace ve zdravotnictví zhoršuje a to přes to, že jeho rozpočty v posledních letech enormně rostou.
Finanční zvýhodnění lidí, kteří se aktivně starají o své zdraví, podporuje podle průzkumu Národní asociace pacientských organizací (NAPO) 70 procent lidí. Její zástupci ve čtvrtek novinářům představili plán změn na příštích deset let Pacientská vize zdravotnictví 2035, kde mezi dalšími tento krok navrhuje. Lidé by měli podle ní mít také možnost vybírat si mezi různými pojistnými plány zdravotních pojišťoven, přístup ke své zdravotnické dokumentaci nebo informacím o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.
„Jednatřicet procent respondentů si myslí, že situace ve zdravotnictví se v posledních letech zhoršila. To je alarmující, protože do zdravotnictví jde čím dál více peněz,“ uvedla členka Výkonného výboru NAPO Simona Zábranská. V příštím roce veřejné zdravotní pojištění podle informací MZd počítá s téměř 530 miliardami korun, za deset let se tato částka více než zdvojnásobila. V roce 2015 byla 252 miliard korun.
„České zdravotnictví nutně potřebuje reformu stejně jako důchodový systém. Nepříznivý demografický výhled neznamená do budoucna jen nižší výběry na zdravotním pojištění, ale zejména výrazný nárůst nákladů na zdravotní péči,“ uvedl předseda NAPO Robert Hejzák.
Podle průzkumu se 40 procent lidí nebrání tomu hradit si levnější zdravotní péči do 1000 korun sami. A pacientské organizace tak ve vizi zmiňují palčivé téma nadstandardů. Volají po tom, aby se do deseti let završil základní krok, který z debaty občas vypadává. Tedy, že nelze mluvit o nadstandardech, dokud nevznikne určitá definice toho, co chce společnost považovat za standard dostupný všem v rámci základního zdravotního pojištění.
„Závazné standardy a nadstandardy ve zdravotnictví jsou jasně definovány. Závazné standardy jsou vytvořeny na základě nejnovějších vědeckých poznatků a klinických doporučení, což zajišťuje jednotnou kvalitu péče napříč celým systémem. Zahrnují základní diagnostické a léčebné postupy, prevenci a rehabilitaci. Nadstandardy poskytují možnosti pro rozšířenou a individualizovanou péči, kterou si pacienti volí podle svých potřeb a finančních možností. Jasné definování nadstandardů rovněž umožní pacientům vybrat si pojistný plán zdravotní pojišťovny podle jejich potřeb,“ uvádí NAPO v pacientské vizi, která se má naplnit během příštích deseti let.
Materiál podle Hejzáka projednalo 135 pacientských organizací, teď je otevřený k diskusi pro veřejnost. Zabývá se čtyřmi oblastmi, jako je zdravotní gramotnost a prevence, diagnostika a léčba, chronická onemocnění a zapojení pacientů. Podrobněji chce NAPO průzkum, na kterém spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou a Kanceláří zdravotního pojištění, přestavit v prosinci.
Zdravotní gramotnost by podle návrhů NAPO měla být součástí už výuky ve školách, přístup ke zdravotnické dokumentaci, objednání na vyšetření i konzultace s lékařem by měly jít elektronicky a lidé by měli být aktivně zvaní na prevenci a screeningová vyšetření. Organizace se také domnívají, že by měly existovat plány prevence pro všechny hlavní skupiny onemocnění, jako je rakovina, cukrovka nebo nemoci srdce a cév. Stát by měl také sledovat kvalitu zdravotní péče a efektivitu léčby a data zveřejňovat.
V oblasti práv pacientů NAPO žádá pacientské rady ve všech nemocnicích, jejich podíl na tvorbě nové legislativy či schvalování nových léků a zdravotnických technologií nebo zajištění financování provozu jejich organizací.