Trump proti Bidenovi na Ukrajině

KOMENTÁŘ

Komentáře

Daniel Kaiser 27. února 2023

válka na Ukrajině Německo USA Donald Trump

Související články

Hlavní zprávy

Cena plynu nadále klesá. Je pod 40 eury za megawatthodinu. Poprvé od poloviny roku 2021

CENY PLYNU

Echo24

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 40 eur (asi ...

20. března 2023

13:10

„Předbíháte.“ Pavel odstartoval výběr ústavních soudců, detaily ale šetří

DOPLNĚNÍ ÚS

20. března 2023

12:57

Kdo tehdy za covidu zůstal při smyslech?

Jiří Peňás

20. března 2023
00:01
Dohoda o Credit Suisse vstoupí do dějin finančnictví

Lukáš Kovanda

20. března 2023
00:01
Bastardi aneb Jak důležitá je kinematografie o Romech pro Romy

Lukáš Novosad

19. března 2023
00:06
Ve stínu bezlisté lípy v Litni

Jiří Peňás

18. března 2023
00:01
Písničky o sportu

Jan Burian

18. března 2023
00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Cena plynu nadále klesá. Je pod 40 eury za megawatthodinu. Poprvé od poloviny roku 2021

13:10

20. března 2023
13:10
„Předbíháte.“ Pavel odstartoval výběr ústavních soudců, detaily ale šetří

12:57

20. března 2023
12:57
Zakladatel wagnerovců chce do května rozšířit řady žoldnéřů o 30 000 mužů

12:43

20. března 2023
12:43
Na Ukrajině padl druhý dobrovolník z Česka

12:28

20. března 2023
12:28
Ukrajina bude mít jen jeden pokus na ofenzívu, myslí si Pavel

12:03

20. března 2023
12:03
Spolek Milion chvilek dostal pokutu za kampaň v prezidentských volbách

11:11

20. března 2023
11:11
Trhy jsou zneklidněny, akcie evropských bank klesají. Reagují na převzetí Credit Suisse

10:13

20. března 2023
10:13
Zeman žádal Fialu o spolupodpis abolice pro Mynáře, potvrdil ministr Blažek

09:42

20. března 2023
09:42
Ruský soud zmrazil aktiva automobilky Volkswagen v zemi

08:35

20. března 2023
08:35
Jaro začne deštivě, ale s teplotami skoro 20 stupňů Celsia

08:16

20. března 2023
08:16

Další zprávy

Náš budoucí prezident Petr Pavel o ukrajinsko-ruské válce soudí, že my neválčící nemáme právo do toho Ukrajincům nijak mluvit, že dokud budou chtít válčit, nezbývá nám, než je ve všem podporovat. Vláda si myslí totéž, opozice není brána vážně.

Reálně takový postoj znamená, že válka bude pokračovat, dokud Ukrajině nedojdou muži schopní být na frontě nasazeni. Prezident Volodymyr Zelenskyj totiž trvá na dobytí všeho, co zabralo Rusko, a to včetně Krymu – což zřejmě není realistické. Loni na konci března bylo málem dosaženo dohody, že se Rusko vrátí do hranic před 24. února a že Ukrajina rezignuje na členství v NATO, dohoda však ztroskotala možná na Putinovi, a určitě (podle svědectví z tábora prezidenta Zelenského) na Západu, který ji nechtěl garantovat.

Dnes u nás převažuje optimistický pohled, že Ukrajina dobude zpátky všechno včetně Krymu a my ji pak na oslavu vítězství přijmeme do NATO.

Ale co když se to nemůže stát, protože Rusko – nikoli pouze jeho arogantní prezident, ale většina Rusů a drtivá většina špiček – prostě Ukrajinu uvnitř protirusky zaměřeného vojenského uskupení nikdy nebude tolerovat? Co když k přijetí této reality povede až skutečná decimace ukrajinského národa?

Tyto otázky se zatím v politické diskusi většiny směrodatných zemí Západu (Česká republika k nim nepatří – nehodnotím, konstatuji) nekladou. Nekladou se proto, že zdrženlivá, skeptická pozice byla dosud držena mimo koridor přijatelných názorů, zůstala vyhrazena většinou okrajovým uskupením a zjevům.

To se ve dvou klíčových zemích našeho tábora možná mění. První je Německo. Berlín se minulou sobotu stal dějištěm první velké demonstrace „pro mír“ za poslední rok. Svolavatelkami byly stará dáma západoněmeckého feminismu Alice Schwarzerová a enfant terrible postkomunistické strany Levice Sarah Wagenknechtová. Demonstrace přilákala podle policie 13 tisíc, podle organizátorů a nezúčastněných svědků, jako byli třeba prodavači v centru Berlína nebo pracovníci dopravního podniku, na 50 tisíc lidí. To nemusí, a může být začátek nového „mírového hnutí“.

Wagenknechtovou – je pohledná a výřečná – na rozdíl od taktéž protiválečné, ale populisticky pravicové AfD dosud zvali do vlivných televizních talk show. Prvním reflexem, jímž veřejný prostor na demonstraci zareagoval, bylo vytvořit kolem ní odér čehosi neslušného. Ale obě ženy také už dva týdny sbírají podpisy pod „Manifest pro mír“, bude jich co nevidět 700 tisíc. Trocha sveřeposti a trocha lepšího počasí a jednotná veřejná fronta, podle níž mír bude až po smetení Putina, se v Německu začne drolit.

Ještě významnější je vývoj v americké politice. Donald Trump, který se opět uchází o nominaci Republikánské strany do prezidentských voleb příští rok, přešel v posledních týdnech jasně na protiválečnou platformu. Bidenovu politiku na Ukrajině považuje za konfrontační: „Biden nás systematicky, ale možná si to ani neuvědomuje, tlačí do bodu, z nějž by brzy mohla vzniknout TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA.“ Minulé úterý dokonce slíbil „vyčistit stáj od všech těch válečných štváčů, globalistů v hlubokém státu, pro které je Amerika vždycky až poslední, v Pentagonu, na ministerstvu zahraničí a v národním bezpečnostně-průmyslovém komplexu“.

Podobný úklid, byť ne tak explicitně, Trump sliboval už v roce 2016, aby pak do své administrativy nabíral neokonzervativce, lidi, jejichž bláznivá snaha prosadit do závěrů summitu NATO před patnácti lety členství Ukrajiny současnou tragédii této země odstartovala. Ale v úřadu se s nimi postupně střetával a v závěrečné fázi už měl kolem sebe víc zahraničněpolitických „realistů“.

I guvernér Floridy Ron DeSantis, asi největší těžká váha mezi Trumpovými konkurenty ve straně, mluví podobně: „Nemyslím, že je v našem zájmu sklouzávat do zástupné války s Čínou, nechat se zatahovat do věcí, jako jsou pohraniční území (na rusko-ukrajinském pomezí – pozn. red.) a Krym.“ Většina příznivců Republikánské strany už má bezpodmínečné podpory Ukrajině, což je v praxi otevřená šeková knížka a podpora znovudobytí všeho, co kdy Ukrajině patřilo, včetně Krymu, dost. Takže ve dvou klíčových zemích Západu vzniká ohledně zástupné války s Ruskem politická pluralita, jaká tam dosud nebyla ani náznakem.

Trump proti Bidenovi na Ukrajině

Související články

Hlavní zprávy

Podobné články