Za čtyři měsíce vicekancléř za Zelené Robert Habeck oslabil v průzkumu obliby ze 47 na 23 procent, jen za květen o sedm procent. Je to téměř volný pád, píše Daniel Kaiser.
Foto: Shutterstock
1
Spojené státy "zásadně odmítají" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ...
Horkým trendem politické Evropy je propad preferencí Zelených v Německu a souběžný vzestup pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Otázka dnes ani tak nestojí, zda mají tyto dva pohyby potenciál změnit složení německé vlády. Jednak nemají, nejsilnější zůstávají křesťanští a sociální demokraté s 28, respektive 20 procenty. A jednak to při pohledu zvenčí není ta úplně klíčová věc. Klíčová otázka je, zda tyto trendy mají potenciál změnit jakési základní nastavení v zásadním členském státě EU. Protože pak by se měnila nálada i v unijních institucích, na evropských radách a i český občan by to časem poznal na absentující buzeraci.
Pohled do německých průzkumů: různé agentury samozřejmě hlásí o trochu jiná čísla, nicméně i v těch nejvíce sledovaných, nejoficióznějších, jako je Deutschlandtrend od firmy Infratest Dimpa pro první kanál veřejnoprávní televize, zcela ostrakizovaná AfD šplhá k 18 procentům, což je zhruba dvojnásobek oproti stavu před rokem. Vládní Zelení naopak jsou už jen na 60 procentech podpory před rokem, dnes mají mezi 15 a 13 body.
A pro politickou atmosféru v zemi je ještě směrodatnější pořadí spokojenosti s jednotlivými politiky. Letos v únoru se ministr hospodářství a šéf Zelených Robert Habeck slunil na druhém místě, spokojených s ním bylo 47 procent respondentů. Před Habeckem byla už jen spolupředsedkyně jeho strany, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta ovšem v politickém provozu není moc důležitá, určitě ne v porovnání s vicekancléřem Habeckem, který má přinejmenším stejný vliv jako jeho přímý nadřízený, poměrně slabý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz.
Únor jsme si vybrali proto, že to byl měsíc, na jehož konci byly zveřejněny plány ministerstva hospodářství zakázat už od ledna 2024 při nových instalacích kamna na plyn a na topné oleje. Za čtyři měsíce – údaje pro čerstvý Deutschlandtrend pocházejí z posledních dvou dnů května – Habeck oslabil ze 47 na 23 procent, jen za květen o sedm procent. Je to téměř volný pád.
Výpovědní hodnotu mají i odpovědi na otázky, proč by lidé volili AfD. Jedna třetina, jakési tvrdé jádro, je motivována pozitivně, Alternativa je pro ně přesvědčivá. Dvě třetiny jsou především „zklamány jinými stranami“. Když byli voliči AfD požádáni, aby jmenovali tři hlavní důvody své preference, umístila se na prvním místě, nikoliv překvapivě, vysoká migrace do Německa, na druhé místo postoupila klimatická a energetická politika spolkové vlády, třetí byla hospodářská situace (Německo je technicky v recesi).
Nejnapínavější otázka dneška zní, kde se Habeckův volný pád zastaví. Přes veškerý šok z vysokých nákladů, které přechod na tepelná čerpadla vyžaduje (domky se prodávají průměrně za 400 tisíc eur, ale teď by samotné pořízení tepelného čerpadla stálo 10 až 15 tisíc eur), nelze indoktrinaci klimatickou propagandou vymazat. Téměř polovina Němců s Habeckovým topenářským záměrem souhlasí, jen by asi polovina z této poloviny chtěla na změnu víc času.
Příbuzná je otázka, kde naopak Alternativa nalezne svůj strop růstu. Několik let z průzkumů vyplývalo, že pro 80 procent Němců je nevolitelná za jakékoliv situace. To by znamenalo, že se právě ocitla těsně pod stropem. Jenže ten je mezitím probourán, jak zase napovídá čerstvý průzkum společnosti Insa pro nedělník Bild am Sonntag. I v tomto průzkumu získávají pravicoví hardlineři 18 bodů, ale potenciál už má pro 26 a jednoznačně jejich volbu vylučuje jen 57 procent respondentů. Ředitel Insy Hermann Binkert konstatuje: „AfD profituje ze své image hlavního oponenta Zelených.“
Kdyby trendy pro AfD a proti Zeleným pokračovaly, můžeme na každý z nich čekat jinou odpověď. AfD čelí několik posledních let vyloženému nepřátelství státních orgánů, ačkoliv ty by samozřejmě měly zachovávat neutralitu. Kontrarozvědka, jejíž ředitel přišel z poslaneckého klubu tehdy vládní CDU, zahájila přezkum protiústavních tendencí ve straně, což znamená legalizaci odposlechů a výzvědné činnosti a je to pomyslný sanitární koridor, který zřejmě má členy AfD společensky izolovat. Někteří z nich jdou těm snahám vstříc, když, tak jako nedávno jeden poslanec, zaměstnají mezi svými parlamentními asistenty muže s kontakty na neonacistickou scénu. Výstup na dosah 20 procent asi znamená, že výhrůžná pozornost policie a tajných služeb ještě zesílí.
Odpověď na pokračující pád Zelených by byla pro zbytek EU zajímavější. Sledujeme, jak s každým i částečným debaklem v nějaké systémově relevantní zemi EU klimaestablishment zaváhá. Nedávno tak úspěch sedlácké protestní strany v Nizozemsku paradoxně přispěl k úspěchu snah například i České republiky neutralizovat přísnou automobilovou normu Euro 7. Aby Unie v zelené politice zařadila zpátečku, by vyžadovalo šok v nějaké velké zemi. Jistý potenciál mají předčasné volby ve Španělsku, ale úplně nejúčinnější by byla imploze Zelených v Německu. Můžeme se zájmem vyhlížet, jak tamní establishment zareaguje. Hysterické zpravodajství o počasí v příštích týdnech bude asi to nejmenší.
00:02
