Baxa, Wintr i Zemanová prošli. Senát schválil prezidentovy kandidáty na Ústavní soud

Senát schválil prezidentu Petru Pavlovi jeho první tři kandidáty na nové ústavní soudce. Těmi byli bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva z Karlovy univerzity Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Pavel teď může své kandidáty jmenovat soudci. Staně se tak v pondělí v 16:30, uvedl Hrad ve svém vyjádření. Nominanti to přitom neměli vůbec jisté, senátní výbory se na nich neshodli. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleželo na hlasování celé horní komory.

Baxa při středečním hlasování získal 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. „Vnímám tu funkci ústavního soudce jako velký závazek a budu se ze všech sil snažit naplnit to, co jsem říkal ve výborech a na plénu Senátu,“ řekl po hlasování kupříkladu Wintr.

Novým soudcům hned následně poblahopřál premiér Petr Fiala. „Jsem rád, že na půdě Senátu došlo k široké shodě a že Ústavní soud bude doplněn a může tak plnit svoji důležitou funkci,“ prohlásil.

❗ Senátorky a senátoři v tajné volbě souhlasili se jmenováním JUDr. Josefa Baxy, prof. JUDr. PhDr. Jana Wintra i Mgr. Daniely Zemanové soudci @usoud_official. pic.twitter.com/LLWp1Uwgh2

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) May 31, 2023

Kritika senátorů

Ještě před hlasováním vystoupila hlava státu společně s navrženými kandidáty, aby vysvětlili, proč na Ústavní soud chtějí a proč je Pavel navrhuje. Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a profesor ústavního práva Jan Wintr jako adepti na ústavní soudce slíbili před senátory ochranu ústavních hodnot, stejně jako zdrženlivost a srozumitelnost v rozhodování. Bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová zdůraznila ve svém vystoupení odpovědnost a pokoru v soudcovském rozhodování.

Prezident už dříve vyjádřil překvapení nad zamítavým stanoviskem ústavně-právního výboru a senátorům řekl, že očekává, že případné odmítnutí odůvodní. „Považoval bych za solidní, aby byly jasně artikulovány námitky nebo výhrady proti kandidátům,“ řekl ve středu. Uchazeči do procesu schvalování vstupují s tím, že budou před národem „vysvlečeni téměř donaha“, takže by si zasloužili vědět, proč se ústavními soudci stát nemohou, dodal.

Někteří senátoři se proti tomu ale ohradili. „Slova pana prezidenta považuji za naprostou nehoráznost,“ prohlásila senátorka Daniela Kovářová k tomu, že Pavel chtěl znát výhrady senátorů ke dvěma ze tří svých adeptů, které senátní ústavně-právní výbor v tajné volbě nepodpořil. „Výslech, kdo, jak a proč hlasoval, je konec demokracie. Je to cesta, jak vystavit šikaně nepohodlné volitele,“ uvedla. „Tajná volba vysvětlení nepotřebuje,“ dodala.

Šéf horní komory Miloš Vystrčil senátorčino prohlášení označil za dezinterpretaci. Souhlasil s tím, že tajná volba má ochránit volitele, ale „tajnou volbu nemáme proto, abychom něco nemuseli vysvětlovat.“ Tato interpretace degraduje tajnou volbu,“ dodal předseda Senátu. Podle něj by senátoři měli zhodnotit kandidáty z hlediska jejich charakteru, kvality a zákonných předpokladů pro výkon funkce, nikoli podle způsobu nominace. Vystrčil také uvedl, že případný nesouhlas s některým z kandidátů není možné chápat jako nějaký komplot nebo tažení Senátu proti prezidentovi.

Podle politologa Romana Chytilka z brněnské Masarykovy univerzity jde o vzájemné vymezování komeptencí nového prezidenta a Senátu. „Senát se vymezuje i vůči tomu, že prezident Pavel vše pojímá ve stylu „nepolitické politiky“. Prezentuje svou komisí doporučené kandidáty tak, že jsou vynikající experti (což může být pravda), ale zároveň jakoby lidé úplně bez politických vlastností (což skoro určitě pravda není). Senát teď signalizuje i hledisko, že důležité je mluvit i o těchto politických názorech a brát je případně v potaz při hlasování. Celé je to tedy o vymezování hranic a pravidel mezi ústavními institucemi,“ sdělil deníku Echo24 Chytilek.

Důležitá role

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu ústava nezakazuje. K 3. květnu skončil mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna předseda soudu Pavel Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.

„Hospodské kecy o potřebě instalatérů už nejsou in.“ Jak se dostat na střední školu
Noví ústavní soudci přitom budou důležití při formování názoru soudu na některé kauzy, které ho s nejvyšší pravděpodobností brzy čekají. Opozice už podala na ústavní stížnost na rozhodnutí kabinetu upravit valorizaci důchodů tak, aby v zájmu šetření rostly penze méně. Kromě toho se rýsují různé podněty i na chystaný ozdravný balíček, nebo zákon o přeměnách obchodních společností, jímž chce kabinet manipulovat s firmou ČEZ.

Ústavní soudci se přirom každý rok musí vypřídat se stovkami podnětů. „Ve veřejné debatě se občas zdá, že se „nic hrozného neděje“, pokud nějakou dobu pár soudců chybí. Zapomíná se přitom, že většinu agendy tvoří senátní rozhodování o ústavních stížnostech, kde každý soudce ročně připraví kolem 300 rozhodnutí a musí rovněž přečíst a prodiskutovat 600 konceptů sepsaných dvěma kolegy ze svého tříčlenného senátu,“ uvádí Jaroslav Benák z katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.