Kdo diskriminuje oběti genocidy Romů a Sintů?
NÁZOR ČTENÁŘE
Letošní Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, který připadá na 27. ledna, je příležitostí zhodnotit, co se v České republice změnilo za poslední rok od uveřejnění mého příspěvku Česká republika a holokaust. Bohužel se nezměnil fakt, že ani po 30 letech od vzniku České republiky nejsou známy přesnější počty obětí romského holokaustu a nebylo ani zahájeno sestavení „Databáze obětí romského holokaustu“ (podporované státní správou).
Židovské oběti holokaustu
Okupace území současné České republiky nacistickým Německem si vyžádala cca 84 000 obětí holokaustu. Pokud použiji termínu „personifikace“ odborníka na problematiku romského holokaustu, profesora Ctibora Nečase, je „personifikováno“ 77 297 obětí židovského holokaustu v pražském Památníku židovských obětí holokaustu v Pinkasově synagoze. Památník mohlo, se zakoupenou vstupenkou Židovského muzea v Praze, navštívit v období od 1. května 1996 do 31. prosince 2019 více než 14 milionů návštěvníků, přičemž tržby za vstupné činily přes 3,5 miliardy korun. Jména židovských obětí holokaustu i přeživších z Protektorátu Čechy a Morava, i některých obětí z území odstoupených Německé říši, které prošly Ghettem Terezín, byla zveřejněna v „Terezínské pamětní knize (I. a II. díl)“.
Všeobecně je známo, že před holokaustem zachránil 669 židovských dětí sir Nicholas George Winton, a že byl vyznamenán nejvyšším českým státním vyznamenáním. Dalších 26 093 židovských obyvatel z území protektorátu emigrovalo do zahraničí (především v letech 1939 a 1940) přes Ústřednu pro židovské vystěhovatelství v Praze, kterou založil vedoucí oddělení IV B 4 Hlavního říšského bezpečnostního úřadu SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann. Dalších cca 3 000 Židů opustilo protektorát ilegálně. Genocida židovského obyvatelstva tak dosáhla cca 65 % celkového počtu židovského obyvatelstva v protektorátu.
Odhady o romských obětech holokaustu
Počet obětí romského holokaustu z území současné České republiky lze odhadnout na cca 6 800, z toho jich cca 560 zahynulo na území protektorátu, zbývajících cca 6 240 obětí pak na územích, spravovaných Německou říší (především v cikánském táboře v Osvětimi – Březince). Celková genocida Romů a Sintů v rámci romského holokaustu dosáhla cca 90 %.
Genocidu romského obyvatelstva z území naší republiky započala německá kriminální policie v protektorátu v roce 1942 v rámci transportů tzv. „asociálů“ do koncentračního tábora v Osvětimi. Součástí transportů byli i vězni sběrného tábora v Letech u Písku. Stejným způsobem byli do koncentračního tábora v Osvětimi transportováni vězni a vězeňkyně z cikánských táborů v Letech u Písku (2. prosince 1942) a v Hodoníně u Kunštátu (7. prosince 1942).
Zásadní podíl na cca 560 obětech romského holokaustu v protektorátu měl SS-Standartenführer Horst Böhme (jako třetí nejvýše postavený činitel Německé říše v protektorátu byl nadřazen velitelům gestapa i kriminální policie). Podílel se kromě jiného jako velitel na vyhlazení Lidic. V protektorátu se stal, po správní reformě Reinharda Heydricha kromě funkce Befehlshaber der Sicherheitspolizei und des Sicherheitsdienstes für Böhmen und Mähren i generálním velitelem neuniformované protektorátní policie.
Právě on vydal 10. července 1942 výnos č. j. St I/II-7-100-78 Bekämpfung des Zigeunersunwesens (Potírání cikánského zlořádu). Podle výnosu byl proveden „Soupis cikánů, cikánských míšenců a osob potulujících se po způsobu cikánském“ a „zadržení cikánů a cikánských míšenců, kteří nejsou v pevné produktivní práci, spolu se všemi rodinnými příslušníky a dodání jich do cikánského tábora“.
Rozhodující počet obětí romského holokaustu z území současné České republiky má návaznost na tzv. Auschwitz Erlass - výnos Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS, velitele gestapa, velitele Allgemeine SS a ministra vnitra Německé říše z 16. prosince 1942, kterým bylo nařízeno vybudování cikánského tábora v Osvětimi – Březince.
Stále není databáze obětí
Je skutečností, že ani po 30 letech od vzniku České republiky nejsou známy přesnější počty obětí romského holokaustu a nebylo ani zahájeno sestavení „Databáze obětí romského holokaustu“ (podporované státní správou). Přístup České republiky k dané problematice je možno dokumentovat na příkladu vládního usnesení ze dne 21. srpna 2017 č. 609 o schválení záměru nabytí areálu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku ve veřejném zájmu státem včetně schválení výše ceny a následných kroků při naložení s tímto majetkem. Podle bodu I/2 usnesení vláda schválila veřejný zájem, který „spočívá především v zajištění důstojného pietního přístupu k obětem“.
V zadání mezinárodní veřejné architektonické a krajinářské soutěže na Památník obětí Romů a Sintů v Čechách byl zakotven požadavek pozůstalých po obětech romského holokaustu na uvedení jmen obětí.
Pouhé letmé nahlédnutí do knih, týkajících se obětí romského holokaustu z území současné České republiky - Memorial Book The Gypsies at Auschwitz – Birkenau, vydalo Państwowe Muzeum Oświecim-Brzezinka v roce 1993, Nečas Ctibor: Andr´ oda taboris, vydal Městský výbor protifašistických bojovníků Brno v roce 1987, Nečas Ctibor: Aušvicate hi khér báro, vydala Masarykova univerzita Brno v roce 1994 - potvrzuje, že z důvodu neúplných a při podrobnějším studiu i některých nepřesných údajů nelze „personalizaci“ jednotlivých obětí romského holokaustu sestavit a potvrdit uvedené informace o vězních bez nahlédnutí do matričních knih, protože se jedná ve většině případů o děti.
Tento úkol není jednoznačně uložen ani ve Strategii rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021 – 2030 schválené vládním usnesením ze dne 10. května 2021 č. 447, pokud pomineme strategický cíl A3 Náprava křivd Romů za druhé světové války. Ten má mít do roku 2030 podle kritéria splnění a) Vytvoření analýzy majetkových poměrů českých Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v období let 1938 – 1945, a b) Existence podmínek pro kompenzaci zabaveného majetku českých Romů v letech 1938 – 1945.
Kdo zajistí důstojný pietní přístup k obětem?
Je skutečností, že přes písemné upozornění necítil „správnou“ potřebu státní správy v souladu se zákonem č. 301/ 2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů podle § 25b odst. 1 zákona zatím řešit žádný z politiků nebo úředníků státní správy.
Není známo, jaké skutečné názory mají politické strany či hnutí zastoupená v Poslanecké sněmovně a Senátu na požadavek pozůstalých po obětech romského holokaustu, aby byl v souladu s vládním unesením ze dne 21. srpna 2017 č. 609 „zajištěn důstojný pietní přístup k obětem“.
Pokud by bylo možno u obětí romského holokaustu říci, že jim nacistické Německo „ukradlo“ životy a budoucnost, bylo by možné říci o České republice, že jim na rozdíl od židovských obětí holokaustu „ukradla“ minulost?
Autor je soukromý badatel o romských obětech holokaustu.