Volby na Slovensku: Kampaň byla plná dezinformací, řekl Šimečka. Fico nechce ve vládě amatéry

Výsledky parlamentních voleb na Slovensku mohou být po ostré kampani plné dezinformací velmi těsné a rozhodnout může každý hlas. Prohlásil to dnes předseda liberálního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka, který odvolil v jedné z bratislavských základních škol. Odvolil i jeho největší soupeř, bývalý trojnásobný slovenský premiér Robert Fico, jehož strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) je jedním z favoritů na vítězství v dnešních předčasných parlamentních volbách na Slovensku. Ten prohlásil, že si přeje, aby Slovensko neřídili amatéři a břídilové.

"Ta kampaň byla ostrá, místy až špinavá. Bylo tam plno dezinformací, hoaxů a útoků," řekl novinářům Šimečka, který se k volební urně v základní škole v Kulíškově ulici vypravil spolu s rodinou. Dodal, že doufá ve vyšší volební účast než při minulém hlasování v roce 2020, kdy k urnám přišlo 65,8 procenta voličů, což bylo nejvíce od roku 2002.

Fico dnes místopředsedu Evropského parlamentu Šimečku kritizoval, že podle něj nemá zkušenosti z vrcholné slovenské politiky. PS se v minulých volbách do sněmovny nedostalo. Šimečka jeho prohlášení nechtěl komentovat.

Šimečkova formace se podle posledních průzkumů utká o volební vítězství se stranou Směr-SD expremiéra Fica. Proevropská PS předem vyloučila spolupráci s touto stranou, která je kritická k Evropské unii a odmítá podporu Ukrajině. Směr-SD a PS se navzájem liší v názoru na vícero témat. Ficova strana, která byla u moci v letech 2006 až 2010 a pak také dvě volební období od roku 2012 do 2020, například odmítá vojenskou pomoc Ukrajině čelící ruské agresi. Neparlamentní PS, které v koalici s jinou stranou vyhrálo v roce 2019 na Slovensku volby do europarlamentu, prosazuje kromě jiného zavedení registrovaného partnerství pro všechny páry a Šimečka předem odmítl povolební spolupráci se Směrem-SD.

O hlasy zhruba 4,3 milionu voličů se ucházejí více než dvě desítky politických stran a jedna koalice. Podle sondáží by se do sněmovny mohlo dostat až devět formací, preference hned několika z nich se ovšem pohybovaly kolem volebního prahu. Samostatně kandidující strany musejí ve volbách dostat alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla ve sněmovně. Pro koalici Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)-Křesťanská unie-Za lidi platí sedmiprocentní limit. OLaNO expremiéra Igora Matoviče vyhrálo předchozí volby se ziskem 25 procent hlasů.

O podobě příští vlády by podle průzkumů a analytiků mohla rozhodnout třetí nejoblíbenější strana, Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), kterou někdejší premiér Peter Pellegrini založil před třemi lety po svém předchozím dlouhém působení ve Směru-SD. Pellegrini se už nechal slyšet, že programově má jeho strana blíže ke Směru-SD než k PS.