Zlato je nejdražší v dějinách. „Svědčí mu geopolitické tříštění světa“

ANALÝZA: Zlato je nejdražší v dějinách, svědčí mu geopolitické tříštění světa i strach z inflačního znehodnocování papírových peněz. Česko má teď nejvíce zlata od roku 1998, brzy by mělo mít nejvíce zlata v historii. Zlato dnes poprvé v historii překonalo psychologickou cenovou hranici 3000 dolarů za troyskou unci. Dále se tak rozevírají nůžky výkonu právě zlata a akcií (amerických) v tomto miléniu.

Zlatu se daří, přestože jsou úrokové sazby stále poměrně vysoko, což by papírově mělo poptávku po žlutém kovu tlumit, protože sám žádný úrok či výnos nenese. Ale neděje se tak, neboť poptávku po zlatě výrazně posilují nákupy centrálních bank typu té čínské či indické, jež zvláště po zmrazení ruských devizových rezerv roku 2022 chtějí omezit své držení dolaru – a nahradit jej zhusta právě zlatem.

V pozadí růstu ceny zlata je tedy vzestup multipolarity světa, jeho geopolitické tříštění či určitá deglobalizace, jež přináší nejen zmíněnou snahu snížit závislost na dolaru, ale i růst inflačních očekávání kvůli ochromení mezinárodního obchodu. A historicky zlato představuje hlavní pojistku proti inflačnímu znehodnocování kupní síly papírových peněz.

V korunách zlato dosáhlo svého historického cenového rekordu letos 20. února, kdy se troyská unce prodávala v přepočtu za více než 71 100 Kč. Od té doby ovšem poměrně citelně oslabil dolar, takže nynější dolarový rekord se s rekordem korunovým časově nepřekrývá. Aktuálně se zlato prodává v přepočtu za bezmála 69 000 Kč za troyskou unci.

Česká národní banka (ČNB) se řadí ke zmíněným centrálním bankám, jež zlato v současnosti nakupují. Ke konci února držela 1,75 milionu troyských uncí kovu, nejvíce od roku 1998. ČNB zlato nakupuje od roku 2020 v rámci snahy o diverzifikaci svých devizových rezerv, které jsou v poměru k HDP jedny z největších na světě. Už letos by ČNB vzhledem k tempu svých nákupů zlata mohla mít nejvíce žlutého kovu ve své historii, tedy od roku 1993.