„Jmenoval byste zločince.“ Pavlův kandidát na Ústavní soud začíná vyvolávat pozdvižení

Čím dál tím větší nespokojenost vyvolává nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na ústavního soudce, jehož prezident Petr Pavel v červnu navrhl Senátu ke schválení vedle Veroniky Křesťanové a profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské. Fremr totiž čelí kritice za to, že se za minulého režimu podílel i na zpolitizovaném soudním procesu. To mu teď hned několik disidentů a aktivistů připomíná a hlavu státu vyzývá, aby si Fremrovu nominaci rozmyslela.

Pavlův kandidát má bohatou minulost. Fremr, který je soudcem od roku 1982, působil na jednu stranu jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu a byl součástí Mezinárodního trestního soudu. Je také místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Na stranu druhou mu někteří vytýkají členství v KSČ. Zajímavé také je, že vynesl poslední rozsudek smrti v Československu, ten však nakonec nebyl vykonán.

Případ Olšany

Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988. Ten je označován za jeden z posledních zpolitizovaných soudních procesů v Československu. V případu šlo o vandalismus na čestném pohřebišti sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech v Praze. Dopadené tři muže pak trestní senát pod Fremrovým vedením odsoudil jako „nepřátele socialistického státního a společenského zřízení“ na 5 až 8 let vězení. K získání doznání údajně tehdejší Státní bezpečnost použila fyzický a psychický nátlak a má se za to, že rozsudek padl pod vlivem StB a v souladu se zájmy tehdejší komunistické strany.

To teď někteří kritici Fremrovi vyčítají. Disident John Bok zaslal prezidentovi pod hlavičkou spolku Šalamoun otevřený dopis, v němž na Pavla naléhá, aby změnil názor.

„Je určitě nesporné, že JUDr. Fremr je osobnost s vysokou odbornou autoritou, která může vyvolat i dojem, někdy ovšem mylný, že se váže i s autoritou mravní. Je lidské chybovat, ale justiční zločin není chybou. Je tím, čím je, zločinem. A Vy byste v tomto případě jmenoval zločince ústavním soudcem,“ píše v dopise, který má redakce k dispozici.

„To, že je erudovaný a prošel evropskými a mezinárodními justičními institucemi, nic nemění na skutečnosti, že bez jakýchkoli morálních zábran a při vědomí, jakých metod při vyšetřování tzv. „politických zločinů“ používá zločinecká StB, byť jen v jedné prokazatelné kauze, rozhodoval a odsoudil coby předseda senátu Městského soudu v Praze na základě nepravdivých obvinění, prefabrikovaných „důkazů“ a násilím vynucených doznání nevinného člověka na mnoho let za mříže do nelidských poměrů komunistických žalářů za něco, co nespáchal. To nebylo mladické pochybení či omyl, ale vědomé zneužití moci veřejného činitele na základě objednávky komunistických zločinců,“ dodává Bok.

Spisovatel Petr Pazdera Payne pak před několika dny ve svém příspěvku „Nejošklivější ze všech hrošíků“ v revue Babylon rozebíral olšanský případ a Fremra také zkritizoval. „Robert Fremr, nynější kandidát na ústavního soudce, odsoudil 7. 7. 1988 devatenáctiletého Alexandra Ereta k šesti a půl letům vězení ve II. NVS (nápravně-výchovné skupině). Stalo se tak v rámci soudního procesu se třemi takřečenými záškodníky, v kauze zvané Olšanské hřbitovy. Dnes, v červenci 2023, při slyšení před senátory ČR dr. Fremr tvrdí, že nebyl důvod nikoho ze tří obviněných zprošťovat. Neuvedl přitom tu podstatnou věc, že A. Eret neprovedl žádný z oněch závažných záškodnických činů, které uskutečnili zbývající dva odsouzení,“ píše Payne.

V textu se věnuje Eretovu deníku, který posloužil při procesu jako jeden z důkazů. „Případ je pozoruhodný mimo jiné tím, jakou roli může sehrát literatura v justiční manipulované kauze, kdy i sama literatura je hořce manipulativním způsobem interpretována či spíše dezinterpretována. A JUDr. R. Fremr v roce 2023 stejně jako v roce 1988 tuto dezinterpretaci zcela zhůvěřile zastává,“ dodává Payne.

Někteří pochybují, senátní výbory schválily

O Fremrově nominaci má pochybnosti i část politické scény. „Já si myslím, že čtvrtý Ústavní soud České republiky by se už klidně mohl obejít bez bývalých členů strany. Je to věc senátorů, nicméně za mě tam nějaké pochybnosti jsou,“ sdělil redakci předseda poslanců ODS Marek Benda, který má právnické vzdělání.

Prezident Pavel si za Fremrovou nominací zatím stojí. Podle něj je respektovaným odborníkem na trestní právo, v jeho prospěch hovoří zahraniční zkušenosti. Sám soudce nedávno při vystoupení před senátory musel svou minulost vysvětlovat. „Nevstupoval jsem do strany z kariérismu ani naivity, nechtěl jsem si komplikovat život,“ řekl k tomu senátorům. Označil to za „nestatečné“ rozhodnutí a za šrám na morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí.

Přes senátní výbory nicméně Fremr prošel. Někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) v tajných volbách dostal pět hlasů od sedmi přítomných členů ústavně-právního výboru. Místopředsedkyně Městského soudu v Praze Křesťanová a vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ronovská obdržely shodně po šesti hlasech po více než tříhodinové debatě v ústavně-právním výboru. Ve výboru pro lidská práva dostali všichni tři kandidáti všech šest hlasů ze šesti odevzdaných.

Pokud se nic nezmění, mělo by plénum Senátu o nominacích rozhodovat v srpnu.