Vláda mění minimální a zaručené mzdy. Zločin proti hospodářské politice, zní z ODS

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Především k zaručené mzdě má dlouhodobě výhrady ministerstvo financí i ekonomové.

„Výsledná varianta 47 procent (poměr minimální k průměrné mzdě) a zároveň ponechání zaručené mzdy pouze pro platovou sféru je kompromisem, který jsme udělali na základě debat s odbory a zaměstnavateli," uvedl Jurečka. Podotkl, že podnikatelé a odboráři se na těchto návrzích nikdy neshodnou. Odbory už dřív případné rušení zaručených mezd ve firmách odmítaly. Požadovaly minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy. Zaměstnavatelé chtěli nižší poměr, volali po zrušení zaručených výdělků.

Návrh má podporu mimo jiné hnutí STAN. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) pro Echo24 řekla, že zavedení valorizačního mechanismu, který zajistí vyšší předvídatelnost jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, hodnotí pozitivně.

„Vzhledem k tomu, že v posledních 10 letech se podíl minimální mzdy na průměrné mzdě pohyboval od 33 do 40 %, vnímám navržený cíl jako adekvátní s tím, že po určité době můžeme cílovou hodnotu upravit,“ uvedla Vaňková s tím, že v rámci EU byly jako referenční hodnoty diskutováno 50 % průměrné mzdy nebo 60 % mediánové mzdy.

Úplné zrušení zaručených mezd podle svých slov spíše nepodporuje. „Stejně jako u minimální mzdy bude vhodné po pár letech vyhodnotit, jak změna zaručených mezd zafungovala a případně je upravit, nicméně skok ze současného stavu rovnou k úplnému zrušení zaručených mezd nepovažuji za vhodný.

Místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček naopak pro Echo24 řekl, že je pro zrušení zaručeně mzdy. „Považuji to za věc, která nemá existovat, není pro ni důvod. Pokud vím, její zrušení má být ale doprovázeno stanovením minimální mzdy automaticky jako určitého procenta průměrně mzdy v ekonomice. Z toho naopak žádnou radost nemám,“ uvedl Skopeček. „Veškeré podobné automaty jsou zločin na hospodářské politice. Ta má fungovat podle politické odpovědnosti v rámci hospodářské politiky a rozhodovat se má na základě ekonomické situace a priorit politické reprezentace, ne podle ‚automatu‘,“ dodal Skopeček.

Místopředseda rozpočtového výboru a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový pro Echo24 řekl, že by podle jeho názoru měla být zrušena minimální mzda a zaručené mzdy v soukromém sektoru, naopak ve veřejném sektoru by je zachoval. Souhlasí tedy s návrhem, který schválila vláda. „V soukromém sektoru platí tržní vztahy, to znamená, že majitelé firem, kteří nebudou odpovídajícím způsobem platit své zaměstnance, nebudou zcela jistě dosahovat výborných hospodářských výsledků. Ve veřejném sektoru ale výše uvedená logika nefunguje,“ uvedl Nový s tím, že existuje řada konkrétních příkladů, kdy zájmy vedoucích pracovníků a zaměstnanců se rozcházejí. „Proto je potřebné ochranu zaměstnanců prostřednictvím minimální a zaručené mzdy zachovat,“ dodal Nový.

Hospodářská komora: Zaručené mzdy jsou zbytečnou státní regulací

Hospodářská komora ČR vyzvala ještě před jednáním vyzvala vládu, aby přehodnotila záměr zachovat část zaručených mezd. Navrhuje znovu jejich zrušení. Podle podnikatelů představuje nastavení zaručených výdělků „zbytečnou státní regulaci“ a systém je překonaný a nefunkční. Komora to uvedla v tiskové zprávě.

Zaručená mzda představuje nejnižší garantovaný výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Nyní se vyplácí v osmi stupních a pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, letos tedy od 18 900 Kč do 37 800 korun. Kabinet v posledních dvou letech navyšoval jen část zaručených mezd. Novela počítá se čtyřmi zaručenými mzdami od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.

„Systém zaručených mezd je zbytečnou státní regulací mezd v soukromém sektoru, aniž by se jakkoli zohledňovala produktivita v různých oborech nebo hospodářské výsledky konkrétní firmy,“ uvedl prezident hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Podle něj není důvod, aby v podnikatelském sektoru byly kromě minimální mzdy další sazby. „Pokud státní správa trvá na institutu zaručeného platu pro své zaměstnance, nechť si jej ponechá pouze pro státní správu,“ míní Zajíček. Podle něj byrokracie a regulace „dusí podnikatele“ a na výši výdělku by se měli domluvit zaměstnavatelé a zaměstnanci.