Stav se nelepší, příspěvek se snižuje. Proti úřednickému posuzování pacientů vznikla petice

Proces kolem neustálého dokazování zdravotního stavu a úřednické posuzování je špatně nastavený. Uvádí se to v dopise adresovaném ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Deník Echo24 již na praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody tento týden upozornil. Bývalá ministryně Jana Maláčová (SOCDEM) pro Echo24 řekla, že připravovala komplexní reformu, z níž se však stihla schválit pouze první fáze. Jurečka na dotaz redakce nereagoval.

Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt ostře kritizuje praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody. Pro deník Echo24 situaci popsal jako pocit bezmoci, kdy se přes úřední „razítko“ nelze domoct spravedlivého posouzení zdravotního stavu.

„Nejprve mi Česká správa sociálního zabezpečení přiznala nějaký stupeň invalidity a to na základě vyplněného dotazníku vyžádané zprávy praktického lékaře a neurologa. V roce 2022 mi tak byl přiznán invalidní důchod. Má to své ratio, například z pohledu toho, že se nemohu vrátit na sto procent do pracovní činnosti, kterou jsem vykonával předtím. Dnes úplně jinak prožívám změny počasí, únavu, mám problémy se po delší době plně soustředit,“ uvedl Forejt s tím, že dokážu pracovat tak, že je s výsledkem spokojený, ale nemůže už podávat takový výkon jako dříve.

Echo SALON: Kamala si troufá! Vondra, Weiss, Joch, Kozák a Durčák o volbách v USA

„Úředně mě tedy informovali a vše běželo v klidu až do loňského podzimu, kdy jsem dostal opět poštou k vyplnění dotazník, jaký je můj aktuální zdravotní stav. Považoval jsem to za nějakou předepsanou, povinnou záležitost. Ke konci prosince mi však přišlo vyrozumění, že zahajují přezkoumání mého stavu, bez dalšího zdůvodnění. A hned v lednu mi sdělili, že se můj zdravotní stav o tolik výrazně zlepšil, že mi zkrátka uznaný stupeň invalidity sníží,“ dodal Forejt s tím, že zažíval bezmoc a šok z chování úřadů.

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy nejde o nic ojedinělého, praxi kritizuje roky. „Posudkové řízení především u invalidního důchodu probíhá zcela anonymně mimo klienta, pouze na základě předložené lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, případně dalších ambulantních specialistů, pokud se jedná o nějakou nemoc, která vyžaduje dlouhodobé ambulantní léčení,“ vysvětluje Krása.

Maláčová: Chtěli jsme komplexní změnu

„To znamená, že posudkový lékař – dělají to dokonce i vyškolené zdravotní sestry – přečte papíry, klienta vůbec nevidí, neznají jeho prostředí a ani nevědí, co může zhruba dělat. Velmi častá je navíc kombinace několika zdravotních postižení, lidé jsou třeba tělesně postižení a nevidomí. Taková kombinace vylučuje člověka z jakýchkoliv pracovních aktivit,“ uvedl Krása.

„Dokonce se nám stalo, že byl snížen stupeň invalidity u člověka, kterému chyběly nohy po stehna. S tím, že občan už si na tuto situaci zvykl, adaptoval se, tudíž si bez toho v životě poradí. A to se týká nejen případů invalidity, ale i příspěvků na péči. Je to absurdní a je to na pár facek, opravdu,“ dodal Krása.

ANALÝZA: Fiala se koupe na Elbě, Bartoš v digitalizaci a paní Danuše čeká a čeká

Forejtova slova potvrzuje mimo jiné i otevřený dopis, který byl adresován ministru Jurečkovi v loňském roce a k němuž je připojena i petice. Dopis je zaměřený právě na zmíněný příspěvek na péči a jeho autorkou je matka dítě s poruchou autistického spektra. „Já jako pečující osoba vnímám celý proces kolem neustálého dokazování, že dítě se neuzdravilo a je na tom stejně ba hůře za velmi ponižující a stresující. Celkově za špatně uchopený,“ uvedla autorka, která se podepsala jako „pečující maminka Mlejnková“.

„Ve výsledku se rozhodne dle subjektivního vnímání posuzovatele (komise) a trestána je právě osoba, která je odkázána na osobu blízkou a trestání jsou taktéž pečující. Ano, vnímám, že jako pečující jsme nežádoucí a jsme trestáni za to, že se 24 hodin 7 dní v týdnu staráme o toho koho milujeme. Pokud pečujícímu je přiznán třetí stupeň a za pár let, kdy stav se nezměnil k lepšímu, je mu stupeň snížen na druhý, pak se ptám proč? A kde má pečující ten rozdíl mezi stupni vzít, když nemůže chodit do zaměstnání?“ uvedla Mlejnková s tím, že mezi stupni jsou velké rozdíly. Mezi 2. a 3. stupněm příspěvku na péči byl v době psaní dopisu podle Mlejnkové například rozdíl 7 300 korun.

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pro Echo24 uvedla, že v minulém volebním období chtěla předložit komplexní reformu systému. „Ano, celý systém je zralý na komplexní reformu, kterou jsme připravovali. Stihli jsme první fázi, kdy se dokončilo, tuším, deset tisíc nedodělaných posudků, které jsem jako ministryně ‚zdědila po paní předchůdkyni Němcové‘ a také jsme nabrali chybějící lékaře-posudkáře,“ řekla Maláčová s tím, že ostatní změny přibrzdila pandemie koronaviru.

„Celý návrh pak nakonec alespoň předložil kolega Jiří Běhounek jako poslanecký návrh. Odborná veřejnost se s nim ztotožnila, ve sněmovně však prošel pouze prvním čtením, více se bohužel nestihlo,“ dodala Maláčová. Její nástupce ve funkci Jurečka na dotaz, zda změny neplánuje dotáhnout, nereagoval.