Desítky miliard pro téměř milion lidí. Jak má vypadat Jurečkova sjednocená „superdávka“

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od nového roku spustit zásadní změnu sociálních dávek. Vzniknout má jednotná „superdávka“, která pokryje dosavadní čtyři. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí. Čtyři dávky sice zmizí, vniknou místo nich ale čtyři parametry, které budou dávku určovat.

Ministerstvo práce plánuje v příštím roce nahradit jednou podporou čtyři dosavadní dávky, a to příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Návrh má nyní zamířit do meziresortního připomínkového řízení. Podávat se má jedna žádost, jeden má pak být i vyřizovací proces. Podmínkou pro získání pomoci od státu má být práce či její hledání. Za aktivitu by měla být částka vyšší, s rostoucím příjmem by pak měla postupně klesat. Pro nárok na pomoc od státu se bude posuzovat vedle příjmu i majetek, tedy nemovitosti, auta či výši úspor.

Místo čtyř dávek však vzniknou čtyři parametry, které mají jednotlivé aspekty posuzovat. Výsledná částka se má skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.

Část na živobytí by připadla jen rodinám s příjmem pod 1,43násobek životního minima. Vypočítala by se za všechny členy domácnosti. U zranitelných osob, tedy dětí, lidí nad 68 let či invalidů by měla dosahovat životního minima. U ostatních dospělých by se pohybovala od existenčního do životního minima podle snahy o zlepšení vlastní situace. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Při výpočtu by měla hrát roli výše výdělku. Částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu, které by se stanovily na každý rok.

Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Domácnosti s příjmem do 1,43násobku minima by dostávaly na potomka 500 korun, nad tuto hranici do trojnásobku minima pak 1000 korun.

Opatření má podle MPSV motivovat lidi k práci a k výdělku. U příjmu mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem minima by částka zase postupně klesala. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus. Domácnostem s příjmem do 1,5násobku minima by stát přidal navíc částku, která by odpovídala dvěma pětinám výdělků členů rodiny. Při vyšším příjmu by se bonus snižoval.

Návrh má nyní vstoupit do meziresortního připomínkového řízení a pak musí projít celým legislativním procesem, ministr práce Marian Jurečka však počítá s platností změn od příštího roku. Podle odhadů ministerstva by se mohla nová dávka týkat více než 800 tisíc lidí.