Fico mění veřejnoprávní televizi. „Frontální útok na RTVS, chtějí ji zničit,“ bouří se opozice

Po Polsku je okolo tamní veřejnoprávní televize živo i na sousedním Slovensku. Slovenské ministerstvo kultury v kabinetu Roberta Fica totiž připravilo návrh zákona, kterým chce dosáhnout výměny současného ředitele veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) a také posílit vliv státu na RTVS. Vyvolalo tím novou vlnu protestů opozice, která mluví o snaze televizi ovládnout.

Schválením nového zákona by měl ve funkci skončit dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj, který do čela této instituce nastoupil na pětileté funkční období za bývalé vlády v létě roku 2022. Nově by už šéfa této veřejnoprávní instituce, která se má přejmenovat na Slovenskou televizi a rozhlas, nevolil parlament, ale sedmičlenná rada. Do ní by čtyři členy vybíral parlament a další tři ministerstva kultury a financí. Oproti nynější praxi bude možné šéfa televize a rozhlasu odvolat i bez uvedení důvodu.

Návrh ministerstva kultury počítá také se zřízením programové rady, která bude posuzovat a kontrolovat program RTVS z hlediska dodržování veřejnoprávního charakteru vysílání.

Představitelé nynější slovenské vlády, která nastoupila loni v říjnu, opakovaně nešetřili kritikou nejen vůči některým slovenským soukromým médiím, ale také vůči RTVS. Ministryně kultury Martina Šimkovičová pak minulý týden ohlásila, že chce dosáhnout výměny vedení RTVS a že od dříve plánovaného rozdělení RTVS na samostatnou televizi a rozhlas její úřad ustoupil. Tvrdila například, že z RTVS by se měla stát instituce, která bude dávat prostor každému. RTVS už dříve odmítla tvrzení Šimkovičové, že neplní svou veřejnoprávní funkci, a poukázala mimo jiné na průzkum veřejného mínění, že její televizní zpravodajství diváci považují za nejobjektivnější na Slovensku.

Premiér Fico, který své názory a připravovaná rozhodnutí často zveřejňuje na sociální síti, loni ohlásil bojkot čtyř soukromých médií včetně nejsledovanější soukromé televize Markíza. Kritizoval rovněž právě RTVS.

Protesty

Opozice se bouří, že by tím Ficova vláda z veřejnoprávního média udělala vlastně státní, zcela podřízené kabinetu. Podle ní jde o další zápas o důležitý pilíř demokracie na Slovensku. Podle poslankyně Zory Jaurové (PS) chce vláda nahradit RTVS „hlásnou troubou vládní propagandy“. Nelíbí se jí, že poslanci mají o změně RTVS na Slovenskou televizi a rozhlas (STaR) rozhodovat ve zkráceném legislativním řízení, dodal server Aktuality.sk.

„Vláda ohlásila frontální útok na RTVS, chtějí ovládnout a zničit nezávislá média. Už se zmocnili tajné služby a policie, zrušili speciální prokuraturu a vyhrožují i ústavnímu soudu. Dělají nám ostudu v zahraničí a ohrožují miliardy z evropských fondů,“ uvedl šéf nejsilnějšího opozičního hnutí PS Michal Šimečka ve společném prohlášení s SaS.

„Součástí meziresortního připomínkového řízení se stal zcela nový zákon, který zajistí, že vládní koalice Smeru, Hlasu a SNS převezme kontrolu nad řízením této instituce, tak jak o tom již několik měsíců komunikují lídr SNS Andrej Danko a premiér Robert Fico (Smer),“ komentuje dění server SME.sk.

Veřejnoprávní instituce se tak vrací do období před rokem 2011, kdy vlády svévolně měnily ředitele Slovenské televize a v letech 1993-2010 ani jeden z nich nedokončil celé funkční období. V té době se vyměnilo čtrnáct ředitelů.

Podle poslankyně Zory Jaurové (PS) chce vláda nahradit RTVS „hlásnou troubou vládní propagandy“. Nelíbí se jí, že poslanci mají o změně RTVS na Slovenskou televizi a rozhlas (STaR) rozhodovat ve zkráceném legislativním řízení, dodal server Aktuality.sk.

Opoziční strany a občanští aktivisté dříve pořádali velké protivládní demonstrace kvůli návrhu Ficovy vlády na změny v trestním právu. Balík zákonů v trestním právu pak vládní koalice prosadila ve sněmovně, platnost části z nich ale pozastavil slovenský ústavní soud.

Nynější Ficova vláda už provedla personální výměny na mnoha úřadech a v různých institucích. Kvůli tomu také měnila kompetenční zákon, když kromě jiného oslabila personální pravomoci hlavy státu a prezidentku Zuzanu Čaputovou obešla i při dosazení svého kandidáta do vedení civilní tajné služby SIS.