Žalovat stát se ČEZu nechce. Kdo a jak zaplatí největší investici v dějinách, nevíme
Valná hromada ČEZ byla výživná. Až po více než dvanácti hodinách se dostala ke třetímu bodu jednání z deseti a schválila navrhovanou dividendu ve výši 52 korun na akcii. Stát jako většinový vlastník protinávrh nepodal. Minoritáři zahltili představenstvo otázkami především na windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, na které státu odvádí ze všech nejvíce právě ČEZ, a také na financování nových jaderných bloků. Stále totiž není jasné, kdo a jak až čtyři nové bloky postaví, a především zaplatí.
Stát drží v ČEZ prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií. Podle údajů o akcionářské struktuře podíl dalších právnických osob činí zhruba 17 procent. Fyzické osoby (především čeští investoři) ovládají 13 procent.
Kvalifikovaní minoritní akcionáři společnosti, tedy ti, kteří ovládají více než jedno procento, jsou pak pouze čtyři. Oficiálně jde o americkou investiční skupinu BlackRock a poté o „domácí“ investory, mezi nimiž je jeden z nejviditelnějších a nejkritičtějších akcionářů Michal Šnobr a ve shodě s ním jednající společnosti J&T, Tinsel Enterprises a Hamafin. Poté prostřednictvím společnosti Belviport finančník Pavel Tykač a nakonec Tykačův spolupracovník Petr Nešetřil prostřednictvím firmy Abaretia.
ČEZ loni vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody z nadměrných tržeb z výroby elektřiny, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni dosáhl necelých 35 miliard korun. ČEZ také odvedl rekordní částku na dani z příjmu právnických osob, a to 24,5 miliardy korun, což je největší suma, jakou kdy některá z českých firem zaplatila.
ČEZ: stát za windfall tax nezažalujeme
Šéf právního oddělení ČEZ Ondřej Landa na valné hromadě uvedl, že skupina loni odvedla státu na daních z neočekávaného zisku, takzvané windfall tax, 30,1 miliardy korun. Na zálohách na windfall tax za letošní rok společnost za první dvě čtvrtletí zaplatila 15 miliard korun a za další půl rok plánuje zaplatit stejnou částku. Predikce pro odvod za windfall tax za celý letošní rok se podle něj pohybují mezi 25 až 32 miliardami korun.
Landa také uvedl, že ČEZ nemusí platbu daně právně napadat, protože její dopady nejsou tak výrazné a nemají „rdousící efekt“. Šnobr na to reagoval, že majoritním akcionářem ČEZ je stát a ten je také příjemcem windfall daně. „Je nepochybné, že jediný kdo je v tomto řetězci poškozen jsou minoritní akcionáři, na které evidentně podle odpovědi představenstvo společnosti nebere potaz,“ dodal.
Šnobr v dubnu řekl, že kvůli windfall tax bude po představenstvu ČEZ požadovat, aby zažalovalo stát. „Budeme chtít po představenstvu, aby k tomu přistupovalo s péčí řádného hospodáře a aby buď samo podalo žalobu na uplatnění windfall daně, nebo se připojilo k žalobě jiného poplatníka, který WFT zaplatil a bude ji chtít žalovat a vrátit,“ prohlásil tehdy.
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. U energetik byly zdůvodněním jejich neočekávané příjmy v důsledku razantního růstu cen energií. Samotná windfall tax za loňský rok státu přinesla cca 39 miliard, dominantně se ale na příjmech podílely právě energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun, nejvíce tedy ČEZ. Windfall tax mají dotčené firmy odvádět podle původního plánu vlády i za rok 2025. V červenci po započtení všech daňových příjmů do rozpočtu by ale ministerstvo financí mohlo oznámit, že bude daň platit už jen za rok 2024. Státní rozpočet pro letošní rok každopádně počítá s příjmem z windfall tax 17 miliard korun, což je částka, která už nyní byla zřejmě naplněna.
Žádných přínosných informací se akcionářům nedostalo ani v souvislosti s otázkou, jak se budou financovat až čtyři plánované jaderné bloky v Dukovanech. Informace jsou pouze o prvním bloku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák potvrdil, že by mělo proběhnout formou půjčky od státu s po dobu výstavby nulovým úrokem pro společnost Dukovany 2, což je stoprocentní dceřiná společnost ČEZ. U ostatních bloků způsob financování neznáme.
„Na stole jsou nabídky na stavbu 2, 3 či 4 jaderných bloků. Doposud neexistuje jasný způsob, jak by tato investice měla být financována. Jasné je to jen kolem prvního bloku. Financování jaderných bloků není vyjasněné a má být připraveno do konce roku 2024. Tedy, budeme mít vítěze tendru, budeme mít počet bloků, ale nebudeme mít způsob financování,“ uvedl k tomu akcionář Šnobr. ČEZ nedávno předal vládě vyhodnocené nabídky od francouzské EDF a korejské KHNP, které se o tendr na výstavbu bloků ucházejí.
Až po více než dvanácti hodinách valná hromada schválila představenstvem ČEZ navrhovanou dividendu ve výši 52 korun na akcii. Rozhodný den pro nárok na dividendu byl stanoven na 28. června, výplata proběhne od prvního srpna. Při hlasování bylo v sále Kongresového centra přítomno už jen přibližně čtyřicet akcionářů.
Mezi akcionáře se tak celkově rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard, loni získal 54 miliard korun. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
