Evropský parlament má nástroj proti „slepencům“. Co to znamená pro „Babišovu“ frakci

Nedávné změny jednacího řádu Evropského parlamentu vyžadují, aby všichni členové nově vzniknuvší politické skupiny písemně prohlásili, „že sdílejí stejné politické názory“. Jedná se o jednu z podmínek pro vytvoření frakce. Zabránit má vzniku uskupení, která nemají reálně nic společného, ale chtějí například čerpat výhody z existence skupiny.

Pro vznik nové skupiny v EP je potřeba jednak alespoň 23 europoslanců a zároveň získat při současném počtu členů EU zastoupení alespoň ze sedmi zemí. Vznik nové skupiny musí být oznámen v prohlášení předsedkyni Evropského parlamentu. Takové prohlášení musí obsahovat název, politické prohlášení, v němž je uveden účel skupiny a jména členů skupiny a předsednictva.

V dubnu 2019 EP potvrdil následující výklad týkající se požadavku na politické prohlášení: Politické prohlášení politické skupiny stanoví hodnoty, které skupina zastává a hlavní politické cíle, jež její členové hodlají společně uskutečňovat v rámci výkonu svého mandátu. Prohlášení popisuje společné politické směry skupiny důkladným, zřetelným a věrohodným způsobem.

Jak vznikají Patrioti pro Evropu? Vrcholná jednání vede Babiš, ta technická Dostálová

Definice „politické spřízněnosti“ je již dlouho spornou otázkou, která vznikla v souvislosti se snahou zabránit vytváření čistě technických skupin vytvořených za účelem využití výhod, které přináší příslušnost ke skupině. V roce 1999 EP odmítl vytvoření Technické skupiny nezávislých poslanců (TDI). Když bylo toto rozhodnutí napadeno, potvrdil je Evropský soud prvního stupně, který ho považoval za oprávněné kvůli nutnosti řádného fungování EP.

Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) se tehdy domníval, že prohlášení oznamující zřízení skupiny TDI není v souladu jednacím řádem, který považoval za nepřijatelné vytvoření skupiny, která otevřeně odmítá jakýkoli politický charakter a jakoukoli politickou příslušnost svých členů.

Expert: Rozsudek je pro EP závazný

Podle odborníka na evropské právo a bývalého europoslance Pavla Svobody z Právnické fakulty Univerzity Karlovy z výkladového odstavce jednacího řádu vyplývá, že pokud některý poslanec zpochybní splnění podmínek pro založení či existenci frakce, zabývá se tím Parlament, tedy plénum EP. Příslušným orgánem k vypracování návrhu daného usnesení pléna je dle přílohy jednacího řádu EP právě zmíněný Výbor pro ústavní záležitosti.

Předmětem takového zpochybnění může být, zda ono politické prohlášení nové frakce opravdu „stanoví hodnoty, které skupina zastává a hlavní politické cíle, jež její členové hodlají společně uskutečňovat v rámci výkonu svého mandátu … důkladným, zřetelným a věrohodným způsobem“. „To lze vyložit tak, že příliš vágní prohlášení by mohlo vést k takovémuto zpochybnění, stejně jako pochybnost, že ono prohlášení neodpovídá realitě, což ovšem na počátku mandátu nebude zjevné, to se dá prokázat až na základě hlasování o rezolucích EP,“ uvedl Svoboda.

Elektroauta v Praze ztratí výhody parkování, nejhorší je nejistota, dobré auto stojí už 320 tisíc, říká Peleška

Zároveň dodal, že pro EP je zmiňovaný rozsudek soudu první instance závazný. „Není na to judikatura, ale myslím, že dokonce kdyby se prokázalo, že frakce sice navenek deklaruje politickou spřízněnost, ale fakticky jde jen o technickou frakci, tak by také nebyla její existence připuštěna. Ale opět – to by se na počátku mandátu asi špatně prokazovalo,“ uvedl Svoboda. „Závazný pro EP je ten citovaný rozsudek, ne stanovisko výboru. Stanoviska pléna EP však již pro europoslance interně závazná jsou, ovšem i ta mohou být napadena u Soudního dvora EU, jak se to stalo v citované věci,“ dodal Svoboda.

Patrioti pro Evropu

Je tak otázkou, zda se tento nástroj může případně týkat vznikající frakce Patriotů pro Evropu okolo Andreje Babiše. V té se totiž setkávají strany, které by historicky úplně neměly mnoho společného. Například hnutí ANO s rakouskými Svobodnými, kteří v minulosti požadovali změny Benešových dekretů. ANO navíc přichází z liberální frakce Renew Europe, ve které sice často hlasovali europoslanci hnutí jinak než ostatní členové, přesto bylo směřování této skupiny velmi odlišné od toho, co se očekává od Patriotů.

Politolog s dlouholetými zkušenostmi s chodem Evropského parlamentu Petr Sokol nicméně pro Echo24 řekl, že to není úplně pravděpodobné a dodal, že opatření je namířeno skutečně proti úplně nesourodým skupinám. „U Patriotů nějaká základní programová shoda je a myslím si, že tato část jednacího řádu aplikována nebude,“ dodal Sokol. Patrioti mají společný boj například boj proti migraci či Green Dealu.

Pro úplnost je potřeba dodat, že jestliže skupina přestane splňovat některou z požadovaných minimálních prahových hodnot, může předseda se souhlasem Konference předsedů povolit pokračování její existence do následujícího ustavujícího zasedání Parlamentu, pokud jsou splněny podmínky, že poslanci i nadále zastupují nejméně jednu pětinu členských států, případně skupina existuje déle než jeden rok.