235 až 270 miliard schodku na příští rok. Od ledna budeme v minusu 90 miliard, říká Stanjura

ROZPOČET 2024

235 až 270 miliard schodku na příští rok. Od ledna budeme v minusu 90 miliard, říká Stanjura
Vláda ve středu projednala návrh rozpočtu na rok 2024. Foto: Úřad vlády ČR
1
Ekonomika
Jan Křovák
Sdílet:

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. Vláda zároveň půjde nad rámec schváleného konsolidačního balíčku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24 řekl, že velký vliv mají nové politické závazky, jako jsou dvě procenta HDP na obranu.

Ministr Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády upozornil, že výše příjmů a výdajů se ještě bude měnit po zpracování srpnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. O konkrétní podobě rozpočtu se podle něho ještě povede politická debata. Vláda ho schválí do konce září.

„Jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol, jednání teprve začnou,“ řekl Stanjura o schváleném materiálu. „Nyní dojde rozpracování schválených mantinelů podle rozpočtových kapitol. Na jejich základě budou nejprve jednat ekonomičtí náměstci jednotlivých ministerstev a poté i přímo ministři o konečné podobě rozpočtu,“ řekl Stanjura.

Ministerstvo financí upřesnilo, že do schváleného návrhu zatím nejsou započítány výdaje kryté půjčkou z Národního plánu obnovy, naopak jsou zohledněny dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se vláda dohodla v květnu.

„V květnu jsme představili konsolidační balíček. A protože část opatření má účinnost až od roku 2025, musíme konsolidovat veřejné finance i v roce 2024 nepatrně nad rámec schváleného balíčku. Málo se ve veřejném prostoru opakuje, v jak zoufalém stavu jsme veřejné finance převzali. Proces toho, abychom efektivně využívali peníze daňových poplatníků nikdy nekončí, pořád musíme pracovat na tom, abychom efektivně a správně tyto peníze využívali,“ řekl Stanjura. Kabinet se ale také rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku.

V porovnání s letošním rokem pracuje návrh rozpočtu na příští rok s příjmy o 29,1 miliardy nižšími a výdaji o 89,1 miliardy nižšími. Na výdajové straně je největší nárůst v kapitole ministerstva obrany, jehož rozpočet roste o 48 miliard korun kvůli naplnění zákona, podle něhož musí obranné výdaje dosahovat dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). O 39,6 miliardy korun rostou výdaje na důchody.

Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo24 v první polovině června řekl, že rozpočet na příští rok bude vycházet z toho, jak dopadne hospodaření letošní. „Je vysoce pravděpodobné, že (letošní) schodek bude znatelně vyšší než plánovaný. A stejně tak je tudíž logické, že poměr schodku veřejných financí k HDP bude vyšší. Ani to nemůže být jinak. Z toho důvodu proto platí, že konsolidační úsilí se bude odvíjet od skutečného schodku, nikoli plánovaného,“ uvedl pro Echo24 Hampl. Ke konci května byl schodek 271,4 miliardy korun. Experti hovoří letos i o 400 miliardách korun. Stanjura řekl, že příští týden začne vláda jednat o dodatečných úsporách v letošním roce, které by pomohly k lepšímu rozpočtovému saldu. Dohodu očekává v polovině července.

Od 1. ledna 2024 bude rozpočet v minusu 40 milard

Stanjura zároveň v souvislosti s letošním rozpočtem na dotaz deníku Echo24 řekl, že po bitvě je každý generál. „Můžeme se vrátit do poloviny či do srpna roku 2022, kolik bylo nejistot. Návrh rozpočtu vláda schvalovala v září roku 2022. Experti na energetiku se přeli, jestli cena za megawatthodinu bude 350 eur nebo více, kolik stovek miliard bude třeba na kompenzace při zastropování cen. To jsme jakoby zapomněli,“ řekl Stanjura.

„Takže těch nejistot a přiznaných nejistot bylo obrovské množství. Jedna dobrá zpráva pro nás pro všechny je, že cena energií je mnohem nižší než experti odhadovali v loňském roce. Připomenu tu paniku, když na začátku září byla cena tisíc euro za megawatthodinu. Jak silný hlas byl, abychom pomohli domácnostem a my jsme jim pomohli. Kompenzace v první polovině letošního roku budou někde mezi osmdesáti a devadesáti miliardami korun. V druhé polovině roku budou tak deset,“ dodal Stanjura v odpovědi na dotaz deníku Echo24.

Příjmy zase budou ve druhé polovině roku podle Stanjury mnohem vyšší. „Některé příjmy mají jednorázový charakter, například dividendy ze státní firem chodí v druhém pololetí. To je logické, když na konci června probíhají valné hromady. Kdyby to bylo kontinuální každý měsíc, tak ten měsíční výsledek je jiný a mnohem pozitivnější,“ uvedl Stanjura. Stát čeká mimo jiné na dividendy ČEZu. V tomto případě MF navrhlo výplatu 145 korun za akcii. V případě schválení návrhu by výplata dividendy byla v rekordní výši celkem 78 miliard korun. Zároveň bude v červenci jasněji ohledně daně z příjmu právnických osob. První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček také upozorňuje, že by rozpočtu mohla pomoci rostoucí spotřeba obyvatelstva, tedy vyšší výběr DPH a spotřební daně.

„Každopádně výdaje, ty největší, logicky platíme měsíčně. Penze, platba za státní pojištěnce, bohužel i platba za staré dluhy. Tomu se říká obsluha státního dluhu. Vloni jsme platili 50 miliard, letos 70 miliard, v příštím roce 90 miliard, roce 2025 100 miliard. To už se stalo, to už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon,“ řekl Stanjura.

„Jestli chceme konsolidovat, tak mezi roky 2022 a 2024 bude rozdíl jenom v těch úrocích 40 miliard. Teoreticky si představme, že je prvního ledna 2024 a máme stav rozpočtu minus 90 miliard. Z toho také vychází konsolidační úsilí. Co ale platí a dnes to potvrdil i předseda Národní rozpočtové rady, že ten balíček skutečně sníží deficit na příští rok o 94 miliard a v roce 2025 o takřka 150 miliard,“ uvedl Stanjura.

Na dotaz deníku Echo24 na to, proč při představování konsolidačního balíčku vláda hovořila o schodku na příští rok ve výši 210 miliard a nyní je rámec 235 až 270 miliard, Stanjura řekl, že došlo k přijetí nových politických závazků, jako jsou dvě procenta HDP na obranu, garance 130 procent průměrné mzdy pro učitele.

„Když vidíme, jak musíme do rozpočtu zapojit to, co už se stalo, tedy o 40 miliard více než loni, tak je jasné, že není vůbec jednoduché stlačovat ten deficit. Ne v relativním čísle, to bude těch 94 miliard, ale v těch číslech absolutních,“ řekl Stanjura. „Když jsem tady definoval ten předběžný návrh výdajů a řekl jsem, že to bude 2 134 miliard, tak jedno procento je 21 miliard. Vy se ptáte, kde (mezi představením balíčku a návrhem rozpočtu) vznikl rozdíl jednoho procenta. Je to skutečně rozdíl jednoho procenta, bohužel to číslo je tak obrovské,“ řekl Stanjura.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články