„Špatný návrh, není to v českém zájmu.“ Evropský parlament vyzval k omezení práva veta

Evropský parlament (EP) vyzval usnesením k tomu, aby se Evropská unie zbavila možnosti rozhodovat jednomyslně například v bezpečnostně-politických otázkách. Proti byli například europoslanci za ODS či ANO, podle nichž jde o špatný nápad, který není v českém zájmu. Naopak pro byli Piráti. Omezení práva veta by muselo být součástí změn zakládajících smluv.

Hlasování o usnesení dopadlo v podobě 291 hlasů pro, 274 proti. Hlavním bodem usnesení je zbavení se jednomyslnosti hlasování v Radě EU hned v 65 oblastech. Například europoslanci za ODS už dříve zrušení práva veta odmítali. „Návrh je špatný, směřuje zásadním způsobem proti zájmům menších a středně velkých států. Chce zrušit právo veta v zásadních oblastech. Chce také zrušit možnost vytvářet blokační menšiny. Jako příklad uvedu to, že pokud by změna prošla, už bychom nemohli prosadit naše zájmy třeba u automobilů jako v případě normy Euro 7,“ řekl pro Echo24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

„Zpráva chce také zavést celoevropské referendum, přičemž by ke schválení stačila většina ve většině členských států. Návrh podle mě nemá šanci projít v Evropské radě, i kdyby ho odsouhlasila většina v EP. A pokud by prošel, pak se vážně obávám, že by nevedl k větší efektivitě rozhodování, ale naopak k postupnému rozkladu EU. A to opravdu není v českém zájmu,“ dodal Vondra. Právě jakýkoliv stát v Radě EU může zrušení veta zablokovat.

„V plénu to sice prošlo, ale velmi těsně. Kdyby z těch 44 europoslanců, kteří se zdrželi hlasování, necelá polovina hlasovala proti, tak by to neprošlo. Mandát šíleného zpravodaje Guye Verhofstadta je tedy velmi slabý. V Radě to doufám nemá šanci,“ dodal Vondra.

„Dneska se hlasovalo o pozici EP, která nakonec není vůbec silná. Bohužel jí předcházelo poměrně divné vyjednávání o kompromisním textu, takže výsledkem je slabá pozice pro případné vyjednávání,“ řekl pro Echo24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Já sám se domnívám, že pokud někdo chce měnit smlouvy, měl by začít institucionálními reformami. Řadu změn ve fungování EU lze provést bez změn smluv,“ dodal Zdechovský.

Proti nyní hlasovali i europoslanci za hnutí ANO. „Dnes jsme s Martinem Hlaváčkem a Ondřejem Kovaříkem jednoznačně odmítli návrh zrušit právo veta a dalšími způsoby oslabit členské státy a posílit ‚Brusel‘. Dlouhodobě tvrdíme, že EU může být silná jen skrze silné členské státy,“ uvedl na síti X europoslanec Ondřej Knotek.

Naopak pro hlasovali Piráti. „Evropané potřebují akceschopnou Evropu. Nemůžeme proto umožnit jedné zemi blokovat šestadvacet zbylých. Bohužel, přesně to se dnes děje. Například maďarský premiér Viktor Orbán nám opakovaně ukazuje, že se neostýchá vzít si celou Evropu jako rukojmí pro své zájmy, třeba aby neoprávněně dosáhl na evropské peníze,“ uvedl v oficiálním vyjádření kvestor EP Marcel Kolaja s tím, že přitom ale celé Evropě znemožňuje efektivně pomáhat Ukrajině zavedením nových sankcí proti ruskému režimu Vladimira Putina nebo poskytnutím financí Ukrajině.

„Rozhodování jednomyslností v Radě Evropské unie o některých otázkách, jako jsou ty související s bezpečnostně-zahraniční politikou, bere akceschopnost celé Evropě. Věřím proto, že je na čase se jednomyslnosti například v této oblasti zbavit a jsem rád, že k tomu dnes EP vyzval,“ dodal Kolaja.

Europoslankyně Radka Maxová pro Echo24 řekla, že osobně to vnímá především jako signál ze strany EP dalším institucím, že EU musí být schopna efektivně reagovat na nové výzvy. „Naše snaha byla posílit akceschopnost Evropské unie a zajistit, aby mohla účinněji čelit současným výzvám. Tato změna je součástí našeho úsilí o modernizaci a reformu evropských institucí, aby lépe sloužily potřebám občanů. Výsledek tohoto hlasování ukazuje, že EP cítí, že v současném nastavení opravdu nemůžeme pokračovat dále,“ uvedla Maxová s tím, že nedávné krize, například covid či válka na Ukrajině ukázaly, že EU potřebuje více kompetencí a flexibilnější rozhodování.

Situace, kdy jeden stát může vydírat ostatní a blokovat důležitá rozhodnutí podle Maxové jen dále podrývá důvěru v EU. „Návrh je velmi obsáhlý, především bych ráda ale vyzdvihla tyto body: výrazně větší transparentnost v Radě prostřednictvím zveřejňování postojů členských států EU k legislativním otázkám; více pravomocí v oblastech jako je veřejné zdraví a vzdělávání. Se schválením návrhu jsme zároveň vyzvali ke svolání Konventu, kde by debata měla dále pokračovat,“ uvedla Maxová s tím, že nyní se očekává, že španělské předsednictví předloží v prosinci návrhy Evropské radě o dalším postupu.

Expert: Právo veta

Podle experta z Masarykovy univerzity v Brně Petra Kanioka představuje veto v evropském rozhodování dvojsečnou zbraň. „Na jedné straně je zjevné, že při dnešním počtu členských států, které jsou velmi různorodé, představuje teoretickou brzdu dalšího rozvoje. Moc se v praxi nepoužívá, ale má zjevný psychologický rozměr v tom, že v nejkrajnějším případě může být použito. Ta brzda je navíc nedemokratická, protože není schůdné, aby jeden stát blokoval zbylých 26,“ nastínil pro Echo24 Kaniok.

„Na druhé straně – jeho přítomnost určila kulturu konsensuálního rozhodování v obou Radách, což pro státy znamená dosažení takových výsledků, s nimiž dokážou žít a které dokážou implementovat. Bez veta by tato kultura byla minimálně narušena a je velkou otázkou, do jaké míry by se tak změnil celý charakter rozhodování v EU,“ dodal Kaniok s tím, že celkově na jeho zrušení tlačí velké státy typu Německa či Francie. Pro malé země typu Česka tak veto utváří asymetrickou výhodu ve smyslu, že malý může blokovat či hrozbou blokace ovlivňovat větší stát, takže by na jeho zrušení tratily.

„Pro libovolné kolektivní bloky, za který lze považovat V4, by se ale nic nezměnilo, protože pro ně veto nehraje roli. Byť by jeho případné zrušení – tady se bavíme ale o velmi teoretické možnosti, protože by to znamenalo skutečně velký zásah do primárního práva – mohlo kolektivní bloky více utužit, aby případně snáze dosáhly na blokační menšinu,“ míní Kaniok.