Stříbrná ještěrka v Banské Štiavnici

A prosím vás, už tam máte pamětní desku? zeptal jsem se Magdy Vášáryové, když jsem se ocitl po jejím boku na besedě o Karlu Schwarzenbergovi na Světě knihy, tedy ještě v Praze. – A ona řekla s tím svým postřižinovským úsměvem: Ja nie, ale môj otec áno… A keď tam budete, musíte zájsť na gaštanové rezy vedľa do cukrárne… A já řekl: To udělám moc rád a řeknu, že jste mi je doporučila vy, načež se ona opět usmála marketolazarovsky a řekla: Môžete…

Náš rozhovor byl o Banské Štiavnici, odkud Magda Vášáryová a její sestra Emília pocházejí. A kam já jsem se chystal za pár dní, neboť tam mě doporučili jiní lidé, kteří se tam scházejí kolem kavárny ArtCafe, což je takové detašované pracoviště bratislavské kavárny, jestli tak mohu ty milé lidi nazvat. Pořádají tam sedmým rokem malý přátelský festival SLovO aleBO huDbA a vždycky tam pozvou nějakého Čecha či Čechyni, myslím hlavně proto, aby mu či jí ukázali Banskou Štiavnici, kam oni jezdí do takového několikadenního azylu.