Bydlení a doprava podraží. EU definitivně schválila nové emisní povolenky

POVOLENKY PRO BUDOVY A DOPRAVU

Bydlení a doprava podraží. EU definitivně schválila nové emisní povolenky
Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Sdílet:

Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034. Česko tyto změny hodlá kompenzovat ze Sociálně klimatického fondu, který je financován právě z výnosů z povolenek. V tomto fondu podle sdělení ministerstva životního prostředí deníku Echo24 je asi 1,25 bilionu korun.

EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.

Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková deníku Echo24 řekla, že jde o pokračující krok navazující na úspěchy, které vyjednalo české předsednictví. „To rovněž prosadilo pro teplárny, které zajišťují centrální zásobování teplem, nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud budou mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Dojednali jsme také to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze a ČR bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ uvedla pro Echo24 Ješátková.

„Legislativu z balíčku Fit for 55 vítáme, protože tak získáme finance, které můžeme použít pro změnu průmyslu, energetiky, teplárenství, na čistou mobilitu a především na úspory lidí, např. na zateplení domů. Tyto finanční prostředky Česká republika ze sta procent využije pro dekarbonizaci,“ dodala Ješátková.

MŽP chce zajistit, aby tato opatření nedopadla na nízkopříjmové domácnosti. „Bude tu od roku 2025 připraven Sociálně klimatický fond, který je financován z výnosů z povolenek. Z toho se bude část finančních prostředků posílat přímo nízkopříjmovým skupinám, abychom zajistili, že zelená modernizace bude sociálně citlivá a spravedlivá,“ uvedla Ješátková. „Žádná rodina tak nebude na zelených opatřeních tratit. Celkově je pro Českou republiku připraveno 1,25 bilionu korun na příští roky,“ dodala mluvčí MŽP.

Europoslanci za ODS jsou skeptičtí

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra pro Echo24 řekl, že největší problém vidí v tom, že opatření bude dál zdražovat energie. „Až naběhne ETS 2, bude to zdražovat topení v domech a benzín a naftu v dopravě. Celkově to bude vytvářet tlak na elektrifikaci, spotřeba elektřiny do roku 2035 až 2040 vzroste na dvojnásobek i kvůli elektroautům a tepelným čerpadlům,“ řekl pro Echo24 Vondra. „Nebudeme schopni jí dost vyrobit. A je velká otázka, zda ji bude odkud dovézt, zejména ve špičkách, když nebude svítit slunce a nebude foukat vítr. Tempo reformy ETS je příliš rychlé,“ dodal Vondra.

Europoslankyně Vrecionová deníku Echo24 sdělila, že systém povolenek od začátku považuje za nepředvídatelný nástroj, který zvyšuje ceny zboží a elektřiny. „Jeho nová podoba má navíc přímo dopadnout na koncové spotřebitele, protože zahrnuje také bydlení a pohonné hmoty. U mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) uznávám, že má sloužit jako ochrana evropského průmyslu, ale bohužel není dostatečně robustní,“ uvedla Vrecionová s tím, že uhlíkové clo je postaveno na pouhé důvěře v to, že třetí země, tedy například Rusko nebo Čína, budou správně vykazovat emise CO2 z výroby, čemuž ale Vrecionová nevěří.

„Proto jsem v průběhu projednávání podporovala spíše variantu poskytování bezplatných povolenek dotčenému průmyslu po co nejdelší dobu než uspěchaný přechod k CBAM. Finální dohoda v tomto směru bohužel neposkytuje dostatečné záruky a je riziko, že evropský energeticky náročný průmysl nakonec zůstane bez efektivní ochrany před neekologickou produkcí ze třetích zemí,“ dodala Vrecionová.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články