Nahradí Stříže v čele žalobců Bradáčová? Bylo by to nejpřirozenější řešení, říká šéf unie

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navrhne vládě nového nejvyššího státního zástupce tak, aby mohl být nástupce Igora Stříže ustanovený k letošnímu 1. dubnu. Uvedl to na síti X. Stříž v úterý oznámil rezignaci k 31. březnu, důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejčastěji skloňovaným jménem v souvislosti s novým šéfem NSZ je pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Podle prezidenta Unie státních zástupců by byla Bradáčová nejpřirozenějším nástupcem.

V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby Stříž z funkce odstoupil. Ohledně metody výběru Střížova nástupce ministerstvo sdělilo ČTK, že zákon nepředpokládá výběrové řízení a že ani v minulosti se žádné nekonalo.

„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ napsal ministr. „Zákon od vzniku státního zastupitelství nepředpokládá výběrové řízení na tuto funkci a nikdy v minulosti se ani žádné nekonalo. Je to odpovědnost ministra spravedlnosti a vlády,“ doplnil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

PODCAST: Žijeme v době dozoru. Proč jsou orwellovské metafory přesto zavádějící?

Střížovo funkční období by skončilo až v létě 2028. „Důvody mé rezignace jsou výlučně osobní a rodinné. Není tam žádný velký a jediný důvod, který by mě donutil rezignaci podat. Je to mozaika drobností, které mě donutily k tomuto kroku přistoupit. Mandát nejvyššího státního zástupce je ze zákona sedmiletý, to neznamená, že nutí nejvyššího státního zástupce tento termín celý dodržet. Žádné jiné než osobní a rodinné důvody nemám,“ řekl Stříž.

Ten nicméně nechtěl sdělovat, kdo by ho měl nahradit, byť o tom prý s ministrem Blažkem mluvil. „Velmi mě ale zajímá, kdo to bude, protože nechci, aby to byl nějaký politický nominant a ne kariérní státní zástupce,“ řekl Stříž.

Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna ČTK řekl, že Bradáčová by jednoznačně byla Střížovým nejpřirozenějším nástupcem. „Je to kolegyně, která má obrovskou erudici, neuvěřitelné teoretické i praktické znalosti a celé roky školí v Justiční akademii. Já si opravdu myslím, že státní zastupitelství v současné době nemá nikoho lepšího, koho by mohlo na tu funkci nabídnout,“ uvedl. Zároveň ale dodal, že unii nepřísluší vyjadřovat se k případným kandidátům a aktivně se účastnit výběru nového šéfa žalobců.

Rath, Dozimetr či Bereta

Lenka Bradáčová, která je vrchní státní zástupkyní v Praze od konce července 2012, patří k nejvlivnějším ženám Česka. Její úřad dozoruje policejní práci při rozkrývání nejzávažnějších trestních kauz. Kvůli razantnímu postupu si vysloužila již před lety v médiích přezdívku Cattani v sukních podle seriálového lovce mafiánů.

Jako žalobkyně Bradáčová dozorovala řadě mediálně sledovaných případů hospodářské či násilné kriminality, např. vraždu pětiletého chlapce, kterého zabila matka s přítelem, mačetový útok v Novém Boru, kauzu Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, či případ zneužívání státních dotací do sportu. Pražské vrchní státní zastupitelství pod jejím vedením vykonávalo dohled i v dotační větvi kauzy Čapí hnízdo a prověřovalo i reklamní větev kauzy.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Hnutí Stačilo! obejde hranici vstupu do sněmovny. Zeman to podporuje, experti kritizují

Mezi mediálně známé případy, které úřad dozoruje, patří i korupční případ Dozimetr okolo Dopravního podniku hlavního města a v roce 2022 začal její úřad dozorovat také vyšetřování zločinů ve válce na Ukrajině. „Naše práce přináší výsledky až za mnoho let. U těch závažných trestních věcí dospějete ke skutečnému závěru mnohdy za pět za deset let,“ řekla Bradáčová v květnu 2021 v rozhovoru pro podcast Hlas Heroine.

Bradáčová začínala v roce 2001 jako státní zástupkyně v Litoměřicích a o dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, kde se věnovala hospodářské, korupční a násilné trestné činnosti. V letech 2008 až 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců.

Ještě jako náměstkyně na ústeckém zastupitelství vzbudila pozornost v souvislosti s korupční kauzou středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha. Bradáčová případ od začátku dozorovala, později jej předala středočeskému krajskému státnímu zastupitelství. Postavila se také za žalobce, který kritizoval zastavení trestního stíhání někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka. V roce 2009 vyzvala k odchodu nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.

Do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze navrhl jmenovat Bradáčovou tehdejší šéf Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Pavel Zeman. Ve funkci Bradáčová nahradila Vlastimila Rampulu, o němž se předtím v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným „zametáním“ některých politicky citlivých kauz. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem (tehdy oba ODS).

Před jmenováním Bradáčové byl ministr Pospíšil odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Pozdější ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS; stejnou funkci zastává i v nynější vládě) Bradáčovou do funkce jmenoval.