Univerzity si za problémy s platy můžou samy, říká Bek. „Nechal nás na holičkách“

Velké rozdíly ve mzdách akademických pracovníků způsobuje špatné řízení univerzit a jejich fakult. Řekl to ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na posledním sněmu Rady vysokých škol (RVŠ). Ministr zároveň již stáhl původní plán MŠMT, který měl ještě letos do vysokého školství přinést přes 900 milionů korun. Šéf RVŠ Milan Pospíšil pro Echo24 uvedl, že bez navýšení prostředků směřujících na vysoké školy hrozí personální zhroucení podstatné části celého systému. V reakci na postoj ministra Beka chystá iniciativa Hodina pravdy na podzim další protest.

Ministr Bek, který ve funkci nahradil Vladimíra Balaše (STAN), krátce po svém nástupu do funkce odmítl tvrzení, že je rozpočet vysokých škol v Česku nízký. Na červnovém jednání RVŠ uvedl, že za velkými rozdíly ve mzdách akademických pracovníků je špatné řízení univerzit a fakult. Zároveň zopakoval, že snaha o navýšení prostředků ze státního rozpočtu v letošním roce je marný boj, situace pro rok příští navíc podle něj nebude s ohledem na výše deficitů v posledních letech a snahu vlády veřejné finance konsolidovat o nic lepší.

Mluvčí MŠMT Tereza Fojtová na dotaz deníku Echo24 uvedla, že ministerstvo podporuje vysoké školy a bude tak činit i nadále. „Na posledním sněmu RVŠ ministr informoval zástupce vysokých škol o celkovém vývoji veřejných financí, který bude mít dopad na většinu veřejného sektoru včetně školství, vysoké školy nevyjímaje,“ řekla Fojtová. „A v tomto kontextu apeloval na představitele vysokých škol i vysokoškolských samospráv, aby se při sestavování svých rozpočtů a vnitřních rozpočtových pravidel chovali zodpovědně. Připomněl v této souvislosti, že právě autonomie, kterou české vysoké školy mají, se musí pojit se zodpovědností,“ dodala Fojtová.

Předseda RVŠ Milan Pospíšil z VŠCHT v Praze pro Echo24 řekl, že ministr Bek svými výroky nezpochybňuje dlouhodobě podfinancované terciární vzdělávání. „Naznačil však, že vybojovat nějaké peníze navíc v letošním roce je marný boj a stejné hrozí i pro rok 2024. Proto hledá jiné zdroje posílení rozpočtu VŠ mimo státní rozpočet, včetně maximálního využití evropských fondů a výhodných půjček,“ řekl Pospíšil.

„Co řekl, a říká to opakovaně, je to, že na některých VŠ není dělení institucionálních prostředků mezi fakulty úplně dobře nastavené a že rektoři rozdělují často otrocky podle ministerských rozpočtových pravidel, místo toho, aby byli více vizionářští a strategičtí a použili pravidla specifická pro svoji univerzitu. Dále řekl, že se mu nelíbí diference v tarifech v rámci jedné VŠ,“ vysvětlil Pospíšil s tím, že Bek současně říká, že když VŠ přidají finanční prostředky, tak by to mělo být v návaznosti na nějaký vnitřní upgrade rozhodovacích mechanismů v rámci univerzit.

„Pravdou je to, že pan ministr nezačal svoje vystoupení a nikde nezazněla ta myšlenka, že hlavním problémem je obecně málo peněz v systému. V této souvislosti položil pan ministr otázku, zda jsme skutečně vyspělou zemí z hlediska naší ekonomiky, tzn. že můžeme opravdu chtít stejný podíl na HDP jako v jiných západních zemích?“ dodal Pospíšil.

Předseda Studentské komory RVŠ Michal Farník z ČVUT v Praze pro Echo24 doplnil, že z Bekových slov vyznělo, že on jako ministr nebude prosazovat zvýšení financí vysokým školám a vysoké školy se mají spíše soustředit na úspory ve vlastních institucích a na nerovnosti v nastavených procesech dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště. „Je nepochybně pravdou, že některé agendy vysokých škol jsou neefektivní a možnost ušetřit zde jistě je a to i v oblasti personální. Bohužel si nedokáži představit, že by taková opatření vyvedla vysoké školy z finančních problémů a že by se díky tomu staly opět konkurenceschopné na mezinárodní potažmo evropské úrovni,“ uvedl pro Echo24 Farník.

„Další rok živoření“

Bekův přístup je v tomto případě podle Farníka velmi upřímný ale pro velkou část akademické obce nelibý. „Na druhou stranu je pozitivní, že nedostáváme falešné naděje a neslýcháme od ministra sliby o prosazování zájmu vysokých škol, které za minulých ministrů ztroskotaly na neschopnosti vyjednat podporu na ministerstvu financí potažmo na vládě,“ doplnil Farník. V minulosti se mluvilo o tom, že by univerzity měly ještě letos dostat asi 900 milionů korun.

Mluvčí iniciativy Hodina pravdy a předseda Akademického senátu Filozofické fakulty UK Ondřej Švec pro Echo24 řekl, že předchozí vlády dlouho přehlížely vysoké školství a během posledních patnácti let neustále snižovaly poměr výdajů na VŠ vůči HDP. „Považujeme za naprosto skandální, že ačkoli si současný ministr jako akademik naši žalostnou mzdovou situaci zcela jasně uvědomuje, neprojevil dosud jakoukoli ochotu ji řešit,“ řekl Švec s tím, že Bek stáhnul návrh pracovní skupiny při MŠMT, který vznikl ještě za ministra Balaše, na navýšení letošního rozpočtu VŠ.

„Vystavil nás tak dalšímu roku živoření. Tato zklamání jen prohlubují obecnou atmosféru zmaru v našich akademických obcích. Podle obecného názoru našich kolegyň a kolegů nynější vláda zcela rezignovala na řešení situace, kdy velká část z nás za svou vysoce náročnou a zodpovědnou práci, k jejímuž výkonu jsme často získali potřebnou kvalifikaci doktorátem či stážemi na zahraničních univerzitách, nedosahuje ani na průměrnou hrubou mzdu v daném kraji,“ dodal Švec s tím.

„Ze všech dosavadních zpráv plyne, že ministr Bek nechal univerzity na holičkách. (...) Dosavadní prohlášení ministra Beka, podle kterého je na veřejných VŠ financí v principu dostatek, ale tyto instituce jsou špatně řízeny, vnímáme jako pokrytecké přehazování zodpovědnosti na rektory a děkany,“ doplnil Švec. V říjnu tak chystá iniciativa další protest, ke kterému tentokrát přizvala i další fakulty mimo těch humanitních, tedy například přírodovědné či lékařské. „Podfinancování terciárního vzdělávání v ČR z veřejných prostředků ohrožuje kvalitu a stabilitu celého vysokoškolského systému,“ uvedl Švec.

Hrozí zhroucení části systému

Klíčovým požadavkem stávkujících má být nejrychlejší návrat financování VŠ vzdělávání na úroveň z roku 2009, kdy bylo na vysoké školy vynakládáno 0,66 % HDP, zatímco letos je to pouhých 0,45%. „Prvním krokem k tomu bude prosazení návrhu pracovní skupiny při MŠMT, která již letos na jaře požadovala nárůst rozpočtu pro veřejné univerzity v roce 2024 o 10,8 miliardy korun oproti letošku,“ doplnil Švec.

Předseda RVŠ Pospíšil pro Echo24 řekl, že si VŠ musí s Bekem vydiskutovat věci, které ministerstvo zajistí jednak na vládní úrovni v rámci vyjednávání rozpočtu a jednak i na úrovni ministerstva při úpravě pravidel dělení finančních prostředků. „Vysoké školy se budou muset recipročně ale dohodnout na tom, jaká opatření budou realizovat, aby došlo k posílení zejména osobních nákladů a bylo zajištěno, že peníze budou rozdělovány tak, aby byly spravedlivě zohledněny reálné pedagogické výkony,“ řekl Pospíšil.

„Rádi bychom zdůraznili ještě jednu podstatnou věc, v souvislosti s paralelně probíhajícími změnami ve financování platů učitelů v regionálním školství je zjevné, že bez adekvátního navýšení prostředků směřujících na vysoké školy hrozí personální zhroucení podstatné části celého systému,“ doplnil Pospíšil s tím, že je potřeba přesně vyčíslit, jak hluboké podfinancování je.