Rychlá skica, nebo kvadratické obrazy? Jan Poupě vystavuje malby plné geometrie a vrstev

Sotva pár desítek metrů za Národním divadlem se skrývá nenápadná funkcionalistická Galerie Nová síň, která slouží zároveň jako aukční dům. V těchto dnech zde můžete shlédnout několik obrazů od šestatřicetiletého výtvarníka Jana Poupěte, kterým dominují architektonické struktury, studené barvy a vrstvy. Výstava s názvem Skryté vrstvy nabízí velkoformátové malby, které jsou založené na práci s linií, přísnou geometrií a silným důrazem na perspektivu. "Skrytá vrstva je tedy proces sám, který je analytický, geometrický, expresivní, lyrický i existencionální," tvrdí autor Jan Poupě.

Výstava Skryté vrstvy byla zahájena 14. listopadu a dernisáž společně s komentovanou prohlídkou a křestem katalogu proběhne 5. prosince 2024. Kurátor Petr Vaňous uvedl, že Jan Poupě hledá skrze svoji tvorbu otevřenost obrazu vůči zdi, kde je dílo instalováno. "Východiskem je rychlá skica, pro kterou je hledáno nejprve lineární rozkreslení, partitura. Zpřesňování osnovy má projekční charakter přísně systematické architektonické studie," popisuje Vaňous výstavu ve funkcionalistické galerii v centru Prahy.

Obrazy Jana Poupěte se vyznačují především chladnými tóny ve škále modré, bílé a zelené. Malby jsou navíc rozmístěné na velkorysé galerijní ploše a na bílé ploše ještě lépe vynikne utlumená barevnost. "Každý obraz má povahu exempla, případové situace, výřezu kontinua, jehož průběh je předpokládán i za hranicemi obrazu. To je velmi podstatný moment pro pochopení Poupětova přístupu ke specifické vizualitě obrazu, která se opírá o analytické postupy v realizaci malířské iluze. Síť, která v pozdějších fázích přijímá modelaci volenými barvami a jejich tonalitou, vytváří hostící strukturu, do níž je systematicky umisťována a v jejím rámci rozvíjena právě ona malířská iluze," pokračuje Vaňous.

Základním rysem Jana Poupěte je systematický průzkum vztahů uvnitř prostoru a jeho vizuální přepis do plochy, což dokazuje necelá desítka obrazů, která je zde k vidění. "Součástí každého díla jsou výpočty, pomocné sítě, rýsování, projekt a jeho ověřování, falzifikace, upřesňování, modely ad. Podstatným rozměrem malířské práce je nalézání rozporů mezi ideální představou a reálnými možnostmi obrazové realizace," doplňuje kurátor. Podle něho jsou geometrické a stereometrické soustavy jakousi metaforou skrytých a odkrývaných vrstev reality. "Obrazy Jana Poupěte jsou dobrodružnými výpravami pod povrchy jevové skutečnosti, do míst, která svou skrytostí provokují jak lidský rozum, tak obrazotvornost."

KOMENTÁŘ: Vítězství budeme sledovat z bunkru

Název výstavy vychází z toho, že dvojrozměrné plátno se rozšiřuje pomocí barevného kódu o další rozměr. „Jediná možnost, jak se neztratit je rozdělit celý obraz do vrstev. Přesně vrstvy separovat a analyzovat. Celou dobu vidím obraz jako jednu vrstvu z celku, ke složení dojde až těsně před dokončením díla,“ podotýká výtvarník Jan Poupě. "Obraz je tak komplexním dílem."

Jan Poupě navštěvoval ateliér Malby a Nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze. Kromě toho se zúčastnil studijního pobytu na Bellas Artes, Universidad complutense de Madrid. Poupě pravidelně vystavuje již od roku 2012. V roce 2014 se stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu s přesahy a jeho zatím poslední výstava proběhla v pražské Galerii Kvalitář.

Výstavě také dopomáhá renomovaná galerie, kterou v roce 1934 vybudovala Jednota umělců výtvarných. Kořeny této skupiny sahají až do roku 1898 a mezi zakladatele patří umělci z tzv. generace Národního divadla (Josef Václav Myslbek, Vojtěch Hynais, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, atd.).

PODCAST: Americký filozof, který předpověděl Trumpovo vítězství: Pravda odjela na dovolenou

Výstavní prostory vynikají dokonale rozptýleným denním světlem, střídmostí funkcionalistického prostoru a výhodnou polohou nedaleko "zlaté kapličky". Pod architektonickým návrhem spolkového domu se dvěma výstavními sály Nová síň je podepsaný žák Jana Kotěry, architekt Jaroslav Rössler. Kromě velkého výstavního sálu a menší galerie v patře je součástí budovy i řada prostor pro spolkovou a výtvarnou činnost. Galerie je ve skutečnosti přebudovaným vjezdem a součástí hospodářského stavení v rámci kláštera Sv. Voršily.