Hrozí Unii „běda poraženým“? Rozpočet EU je klíčový moment, míní bývalí komisaři a experti

Evropskou unii čeká na v příštích dvou letech zásadní debata, která do velké míry ovlivní také odkaz současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Návrh sedmiletého rozpočtu zatím sklízí kritiku ze všech stran a oslovení bývalí eurokomisaři a experti se shodují, že ještě bude muset doznat zásadních změn, aby dostatečně reagoval na současný vývoj ve světě. Von der Leyenová navíc čelí institucionálně i mezinárodně rozdrobenému politickému tlaku.

Podle bývalé dlouholeté eurokomisařky Věry Jourové, která byla členkou EK i v prvním období von der Leyenové, je nyní šéfka Komise pod obrovským tlakem. „Ursula i její Komise jsou v sevření různých krizí, politických tlaků a musí vyhovět všem a všemu, což ale není reálné. Projednávání rozpočtu je ale teprve na začátku,“ řekla pro Echo24 s tím, že problém je mimo jiné ve flexibilitě rozpočtu.

„Viděli jsme to v době, kdy evropský rozpočet na roky 2007 až 2014 nedokázal reflektovat finanční krizi. Já jsem tehdy dělala v regionální politice a zoufala jsem si, že ta mašina jela pořád stejně a platily se zbytné věci. Tehdejší režim zkrátka neuznal, že jsou podnikatelé v obrovských problémech. V dalším období bylo potřeba, aby rozpočet reagoval nějakým způsobem už na covid a na bezpečnostní ohrožení. My jsme prošli dvakrát velkým testem flexibility, respektive neflexibility. A tohle už si Ursula nemůže dovolit a musí s tím rozpočtem pracovat také jako s manažerským nástrojem,“ dodala Jourová.

Další bývalý eurokomisař a také český expremiér Vladimír Špidla pro Echo24 řekl, že jednání o novém rozpočtu EU jsou teprve na začátku. „Ale je zřejmé, že budou tvrdší než obvykle. Prostě situace světa je zcela odlišná než dříve, rodí se koncept velmocí. Pokud chce EU uspět, musí být i rozpočet jiný než doposud. EU musí být brána vážně. Musí mít váhu geopolitické mocnosti. Pokud toho nedosáhneme bude na místě si připomenout římské ,běda poraženým‘,“ uvedl Špidla.

Pavel Telička, který byl komisařem krátce v roce 2004, pro Echo24 označil dlouhodobý rozpočet jako klíčovou agendu pro nadcházející cca dva roky. „Výsledek jednání, která teprve započnou, do značné míry určí charakter, akceschopnost, efektivitu, odpovědnost, ale do určité míry i kompetence EU. V neposlední řadě také její finanční zdraví. Stejně tak bych nemluvil o odkazu předsedkyně Evropské komise. Komise, coby iniciativní výkonný orgán, „pouze“ návrh předkládá, ale neschvaluje. Schvalování je v kompetenci členských států a Evropského parlamentu, Komise bude do jednání samozřejmě zasahovat a předkládat dílčí návrhy a kompromisy,“ řekl Telička s tím, že její mandát bude hodnocen i podle výsledku jednání o rozpočtu.

Každý návrh rozpočtu podle Teličky vyvolá vždy kritiku ze všech stran. „Kvůli výši i struktuře, případně v kontextu záměru rozšířit vlastní zdroje EU. Je to věčný koloběh, kdy členské státy, zejména ty kohezní, očekávají unijní finance, financování politik a krizí, ale současně nechtějí slyšet o navýšení rozpočtu. Čistí plátci logicky nechtějí navyšovat své výdaje. Přicházejí však nové výzvy, a to nejen z hlediska bezpečnosti interní i vnější, ale také v oblasti konkurenceschopnosti. A ne vše je v silách členských států. Půjde tedy o zásadní politickou debatu a ten tlak tentokrát bude větší, ale i zodpovědnost všech zúčastněných,“ míní Telička.

Experti: Debata nebude lehká, politika EU je rozdrobená

Podle experta na evropskou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Weisse je rámec zásadní téma, protože se podle něj bude řídit evropský rozpočet sedm let. „Nicméně v tenhle okamžik nemá vůbec žádný smysl odhadovat, jak bude finální znění vypadat. Řada i často velmi podstatných věcí se v průběhu příštích dvou let promění. Každá Komise je pod velkým tlakem členských států i poslanců EP při každém jednání o evropském rozpočtu a několikrát tolik při jednání o MFF. Nějaké odmítnutí Německa v tenhle okamžik nic neznamená. Návrh už odmítli skoro všichni, což znamená, že je zřejmě docela slušně vyvážený. Teď jsme svědky vykopávání zákopů a přípravy pozic na příští dva roky. Nejdřív za rok a tři čtvrtě budeme mít trošku lepší představu o tom, kde zhruba bude ležet předpokládané místo přistání,“ řekl Echu Weiss.

Expert z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok souhlasí se svým kolegou v tom, že nikdy žádný návrh nebyl přijat ze všech stran pozitivně. „Státy typu Německa, Nizozemí či Švédska chtějí vždy šetřit, jižní země naopak zvýšit výdaje, EP žádá větší slovo a má velké ambice. Své si samozřejmě řeknou silné zájmové skupiny typu zemědělských federací. Platit přitom nechce nikdo – takže na konflikt je vždy zaděláno,“ řekl pro Echo24 Kaniok.

Letošní situace je tak podle něj podobná těm předchozím, s vědomím velké nejistoty, které EU čelí a která se v příštích letech nezmění. „Domnívám se, že ústupky budou muset činit spíše tradiční výdajové politiky typu zemědělství či koheze, naopak EU, nechce-li přijít o podporu a smysl své existence, bude muset přidat na obraně, zajištění vnitřní bezpečnosti či inovacích. S tím, aspoň podle mého názoru, debata o kompetencích EU, do které se nikomu moc nechce, ale s výdaji a rozpočtem EU souvisí,“ dodal Kaniok a dodal, že debata nebude lehká, protože politika EU je na úrovni institucí i členských států velmi rozdrobená.

Návrh rozpočtu je podle člena představenstva České fintech asociace Matěje Nováka důležitou příležitostí, jak posílit digitální infrastrukturu a vytvořit podmínky pro plně funkční jednotný platební prostor napříč Unií. Zásadní roli v tom podle něj může sehrát i plánované digitální euro, které by, pokud bude správně nastaveno, mohlo doplnit stávající platební infrastrukturu a zároveň zvýšit důvěru v evropskou měnovou suverenitu. „V případě států mimo eurozónu, jako je Česká republika, je však třeba bedlivě sledovat možné dopady na domácí měnu. Zvýšená dostupnost digitálního eura pro přeshraniční platby by mohla časem změnit měnové preference části podnikatelů i domácností. Další klíčovou výzvou jsou okamžité platby, jejichž zavedení napříč členskými státy bude vyžadovat investice do technologické infrastruktury, bezpečnostních prvků i AML systémů,“ řekl Echu Novák.