Grónsko hledá cestu k nezávislosti. Trumpův zájem se mu hodí k vyjednávání

Grónsko, největší ostrov světa, se nachází ve středu geopolitického zájmu. Jak uvádí agentura Bloomberg, touha obyvatel Grónska po nezávislosti od Dánska nabírá na intenzitě, zatímco strategický význam ostrova stále roste. Nově však Dánsko připustilo, že dlouhodobě zanedbávalo obranu této arktické oblasti, což otevírá dveře pro změnu nejen v rámci dánské politiky, ale i na globální úrovni.

Zanedbaná obrana a Trumpův tlak

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen nedávno přiznal, že Dánsko léta opomíjelo investice do lodí a letadel, které by pomohly monitorovat království. Premiérka Mette Frederiksenová ve čtvrtek uvedla, že požádala o schůzku s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump již dříve nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Grónska, což vyvolalo vlnu kontroverzí. Frederiksenová však ujistila, že nevěří, že by Trump podnikl kroky násilného charakteru.

Podle agentury Bloomberg Trumpův zájem o Grónsko není náhodný. Ostrov disponuje strategickou polohou, bohatými nalezišti vzácných zemin a americkou vojenskou základnou Thule, která je klíčová pro systém včasného varování před balistickými střelami. Grónsko by mohlo hrát významnou roli i v budoucích arktických lodních trasách, které se otevírají kvůli tání ledovců.

Historické břemeno a současné výzvy

Grónsko, kde žije přibližně 57 000 obyvatel, bylo až do roku 1953 dánskou kolonií. V roce 2009 získalo rozsáhlou autonomii, včetně práva vyhlásit nezávislost. Historické křivdy, jako například nucená antikoncepce na mladých dívkách, však stále ovlivňují vztahy mezi Grónskem a Dánskem. Premiér Grónska Mute B. Egede ve svém novoročním projevu vyzval k odstranění „okovů koloniální éry“.

Ekonomická nezávislost však zůstává hlavní překážkou. Grónsko ročně obdrží od Dánska dotace ve výši 600 milionů dolarů, které financují zdravotnictví a vzdělání. S HDP odhadovaným na 2,4 miliardy dolarů se ostrov potýká s výzvou najít nové zdroje příjmů.

Možné scénáře budoucnosti

Trumpův tým zkoumá možnosti investic do těžby vzácných zemin a energetických projektů, které by Grónsku mohly pomoci získat ekonomickou soběstačnost. Dánská premiérka mezitím svolala jednání s grónskými zástupci, aby projednala další kroky po Trumpových kontroverzních výrocích.

Jak zdůrazňuje agentura Reuters, Grónsko patří jeho obyvatelům a o jeho budoucnosti rozhodují výhradně oni. Možným řešením by mohla být volná asociace s jinou zemí, která by Grónsku zajistila ekonomickou podporu a současně mu umožnila kontrolu nad vlastními zdroji. Tento model již funguje například u Marshallových ostrovů.

Grónská vláda zatím naznačuje, že bude pokračovat v úzké spolupráci se Spojenými státy, které jsou jedním z jejích nejbližších partnerů. Budoucnost tohoto arktického území tak zůstává otevřená, přičemž se stává klíčovým bodem zájmu jak evropských, tak globálních hráčů.