Mají být senioři jedinými, koho nezasáhne rekordní inflace?

KOMENTÁŘ

Mají být senioři jedinými, koho nezasáhne rekordní inflace?
Když reálné platy padají, jako v časech vysoké inflace, důchodů se to nijak nedotkne, píše Lenka Zlámalová. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Prezident Petr Pavel odmítá tradičních startovních sto dní hájení a naopak slibuje, že co nejdřív představí svůj plán na prvních sto dní. „Radši budu kritizován za příliš aktivní start,“ hlásí nová hlava státu. Petr Pavel správně cítí, že si žádných sto dní na rozkoukávání nemůže dovolit. Jeho start bude hodně ostrý. Agenda, kterou musí řešit, nepočká. Odklad nesnese ani jedna ze tří klíčových linií, jimiž jsou rychle a jasně se postavit k vládnímu omezení valorizací důchodů, dále vyřešení situace v České národní bance a výběr sedmi nových ústavních soudců.

A zatímco na body dva a tři má prezident dny a týdny, o postoji k vládnímu omezení valorizace musí rozhodnout ve dnech a hodinách. Zákon musí ve sbírce vyjít do 22. března, aby měl vůbec smysl. Když se to nestihne, kabinet bude muset penze automaticky zvednout o o to, co žádá současný zákon. V praxi to znamená, že se na penzích buď přidá 34 miliard, nebo o 15 miliard korun méně.

 

Prezident už řekl, že nejistotu dvou a půl milionu seniorů nebude natahovat a rozhodne rychle. Dá se spíš čekat, že prezident veto nevyužije a vládní novelu podepíše. Zahájí tak kariéru mimořádně nepopulárním rozhodnutím. Zajímavá bude argumentace, jak to vysvětlí a bude komentovat. Právě z toho se bude dát vyčíst přístup Petra Pavla k dalším vládním zásahům do penzí. Ty nebudou a nemůžou být populární. Vždy budou někomu něco brát. Petr Pavel v prvním rozhovoru po inauguraci mluvil o tom, že nepříjemné věci je potřeba umět lidem vysvětlit. Přesvědčit je, proč jsou důležité a nejde to bez nich. Zároveň docela sebevědomě tvrdil, že si myslí, že to umí.

Vláda Petra Fialy ve schopnosti věci vysvětlit nevyniká. Pokud jí v tom prezident s historicky nejsilnějším mandátem pomůže, jen dobře. Zjednoduší to prosazování těch skutečně výrazných zásahů do penzí, především odsunutí důchodového věku.

To, co je teď potřeba u valorizace vysvětlit, je při ořezání na dřeň docela srozumitelné. Za současného zákona jsou senioři jedinou skupinou ve společnosti, jíž nemůže klesnout reálný příjem, ať bude inflace jakkoliv vysoká. Všichni, kdo pracují a vydělávají, tomu riziku vystaveni jsou. Průměrný plat se loni propadl o 7,5 procenta.

Důchody se podle současného zákona pravidelně zvyšují o inflaci. Ta byla v České republice dlouho nízká, takže vlády musely zvyšovat penze jen minimálně, pokud se nerozhodly pro mimořádné valorizace. V časech prosperity ale výrazně stoupaly reálné platy, takže životní úroveň těch, kdo pracovali, rostla rychleji než v případě důchodců. Proto se už před lety do zákona o valorizacích doplnilo i druhé kritérium. Zvyšování důchodů o část růstu reálných mezd. Nejprve to byla jedna třetina. V roce 2016 se to zvýšilo na jednu polovinu růstu reálných platů. Pokud by tedy reálný příjem (po odečtení inflace) rostl o deset procent, seniorům by se penze zvedly o pět procent. Důchodci tedy profitovali z růstu reálných platů.

Už to ale nefunguje opačně. Když reálné platy padají, jako v časech vysoké inflace, důchodů se to nijak nedotkne. Senioři jsou tak jedinou společenskou vrstvou, jíž se sebevětší inflace a pád reálné životní úrovně nedotkne.

Klíčová otázka, o níž je celá debata o valorizaci důchodů, zní: Má to tak být? Mají být senioři jedinou vrstvou, jíž je inflace z podstaty věci úplně jedno? Je to zásadní společenská otázka. Odpověď na ni ovlivní i chování dvou a půl milionu seniorů. Pokud nejsou nijak motivováni na rozhodování o tom, aby tady byly ceny pod kontrolou, přirozeně budou volit politiky, kteří budou kašlat na inflaci a ve velkém rozhazovat státní miliardy. A nakupovat za ně zvyšování důchodů hlasy seniorů. Netřeba připomínat, že to soudržnosti společnosti zrovna neprospěje. Jen to zbytečně vyostří generační střet.

×

Podobné články