Fakta a mýty o datových schránkách: „schovávat“ se nepomůže, na půl milionu lidí je v ohrožení

Stát zřídil datové schránky více než dvěma milionům lidí, s čímž na ně uvrhl i řadu nepřekročitelných povinností. S nimi se pak pojí kromě snadnější komunikace s úřady i značná rizika, na která však stále téměř půl milionu lidí neslyší. Stále své datové schránky neotevřeli. Jenže to nic nemění na tom, že jsou dávno aktivní. Jediný způsob, jak schránku „zrušit“, je totiž ukončení samotné živnosti. To sice udělal loni rekordní počet podnikatelů, na statisíce lidí ale naopak čekají zprávy od exekutorů či finanční správy.

V loňském roce se zejména vlivem povinného zavádění datových schránek „pročistilo“ podnikatelské prostředí, rekordní počet téměř 300 tisíc lidí ukončil podnikatelskou činnost, ukázala analýza společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Jenže zatímco v tomto případě šlo zřejmě zejména o dlouhodobě nečinné živnosti, na statisíce dalších lidí mohou čekat značné problémy.

Podle dat České pošty a Digitální informační agentury se totiž stále přes 450 tisíc lidí nepřihlásilo do svých povinně zřízených „datovek“. V každé druhé schránce má přitom podle dat o odesílatelích čekat zpráva od finančního úřadu či exekutora. Jak deník Echo24 upozorňoval už v době zavádění schránek, novým povinnostem se nelze vyhnout nečinností.

Proč tomu tak je? Problém tkví zejména v automatické aktivaci i „doručení“ zpráv. Nepřihlášení do datové schránky neznamená, že zůstane neaktivní. Pokud si totiž podnikatel například nevyzvedl přihlašovací údaje a do datové schránky se vůbec nepřihlásil, čímž se standardně aktivuje, na řadu přichází tzv. fikce zpřístupnění datové schránky. Schránka se tak automaticky aktivovala novým uživatelům už po 15 dnech od doručení přístupových údajů.

Důležité je, co se v případě datových schránek vlastně považuje za doručení. Zpráva je za doručenou považovaná ve chvíli, kdy se uživatel do datové schránky přihlásí, od té doby se také počítá lhůta 90 dní, v které se doručená zpráva vymaže. To však neznamená, že je možné se doručení zprávy vyhnout nepřihlášením, i zde platí takzvaná fikce doručení, tedy pokud se uživatel nepřihlásí do deseti dní po zaslání zprávy, je taktéž považovaná za doručenou.

Od té doby zároveň začínají běžet lhůty pro odpovědi stanovené zákonem či možné právní kroky, jako jsou například pokuty za rychlost, nedoplatky na daních, sociální pojištění nebo dokonce exekuce. K otevření datových schránek zatím některé uživatele nepřemluvilo ani zasílání písemných upozornění, vláda proto chystá kampaň i další obesílání.

Jak varovali dříve někteří odborníci, ignorování datové schránky může vést i kvůli poměrně banální záležitosti k mnohem horšímu problému. Třeba, když kvůli ignorované pokutě za vysokou rychlost spadne „provinilec“ do správního řízení, které může skončit většími pokutami či dojít v hraničním případě bez pozornosti až k exekuci.

Od loňského roku mají povinně zřízenou datovou schránku kromě státních úřadů a firem také živnostníci, spolky a další právnické osoby. Není to však zároveň konec papírové komunikace. Zřízení datové schránky znamená zejména povinnost komunikovat online pro úřady a státní instituce, uživatelé mohou i nadále volit mezi tím, zda ke komunikaci využijí datovou schránku či zůstanou u tradičních způsobů „na papíře“. Opačným směrem však komunikaci papírovou formou už nelze očekávat.

I toto pravidlo má však výjimku, která se týká daňového přiznání. Uživatelé povinně zřízených datových schránek ho musí ze zákona podávat pouze elektronicky, v opačném případě jim hrozí pokuta. Finanční zpráva však ve čtvrtek oznámila, že i tento rok přistoupí k „polehčujícím“ okolnostem, konkrétně nebude v případě papírového podání pokutovat živnostníky starší 70 let.

Stejně tak ale tento způsob komunikace není povinný pro jiné instituce, jako jsou například pojišťovny. A zatímco s úřady či soudy uživatelé mohou komunikovat zdarma, zasílání zpráv soukromým subjektům, podnikatelům, firmám či zákazníkům je zpoplatněno deseti korunami za zprávu.