Bezpečí za 12,5 miliardy? Politici lijí policii peníze, rozpočet čekají kvůli výsluhám krušné časy
S blížícím se finálním kolem schvalování státního rozpočtu pro příští rok se znovu otevírá diskuze o platech ve státní sféře a na to navázaných výsluhových systémech. Politici napříč spektrem totiž navzdory snahám o šetření chtějí na platy příslušníků bezpečnostních sborů, a především policistů dávat čím dál tím více. To může vzhledem k nastavení rent do budoucna nepříjemně zatížit už tak napnuté veřejné finance. Jen vloni šlo na výsluhy policistů, hasičů nebo vězeňských dozorců 6 miliard korun, se započítáním vojáků dokonce více než 12 miliard, a náklady by měly jen růst. Politická reprezentace ovšem argumentuje vnitřní bezpečností země.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort část bezpečnostních sborů spadá, v listopadu na jednání se zástupci policejních a hasičských odborů ujistil, že platy příslušníků obou složek zůstanou příští rok stejné jako letos. A to i přesto, že se vzhledem k vysokým schodkům mělo šetřit.
„Ujistil jsem je o tom, že i v napjaté rozpočtové situaci můj slib platí a platy hasičů i policistů budou v roce 2024 stejné jako letos. Pozměňovací návrh, který jim (na rozdíl od úředníků) vrací dvě procenta na platech do rozpočtu, už jsem předložil do Sněmovny. Další peníze na provoz zajistíme během příštího roku,“ řekl Rakušan.
Podle něj ministerstvo vnitra přidá v příštím roce na platy policistů a hasičů 909,5 milionu korun ze svých provozních výdajů. Dalších 18,5 milionu navíc má být podle ministra určeno na financování činnosti sboru dobrovolných hasičů.
Zlaté výsluhy
Takto nastavený systém nicméně do budoucna zadělává na problém čím dál tím vyšších nákladů na výsluhy, na které má nárok každý příslušník po 15 letech ve službě. Ještě v roce 2018 dle zjištění deníku Echo24 stát na výsluhách vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a vloni už na 6 miliard.
Ekonomický deník pak přidal, že minulý rok zaplatil stát celkem bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun.
Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se ovšem normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou.
S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. „Za posledních 10 let bylo z celkového počtu nově přiznaných výsluhových příspěvků 13 076 přiznáno celkem 3 180 výsluhových příspěvků za dobu služby 30 a více let, splňující maximální výměru 50 procent měsíčního služebního příjmu,“ vypočítává vedoucí oddělení správy datové základny ministerstva vnitra Ladislav Jedlička. Ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun, vůbec nejvyšší pak 101 043 korun každý měsíc.
Pozměňovací návrhy za stovky milionů
Snaha o navyšování je patrná u stran ve vládě i opozici. Z pozměňovacích návrhů k návrhu rozpočtu mimo jiné vyplývá, že stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) navrhuje přesun 943,6 milionů z rezerv na platy policistů a hasičů včetně odvodů zaměstnavatele. Zdeněk Kettner z SPD 143,86 milionů z výzkumu na platy policistů a hasičů.
Drahoslav Ryba (ANO) myslí 188,32 miliony na hasiče a Petr Sadovský (ANO) 200 miliony na vězeňské dozorce. Vicepremiér Rakušan změnu rent opakovaně odmítl. „Ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně deklaroval, že se do nastavení tarifů a výsluh příslušníků zasahovat nebude,“ sdělil redakci mluvčí resortu Adam Rőzler. „Jeho vlastní“ poslanec Josef Flek (STAN) pak navrhuje přesun celkem zhruba 909,5 milionů na platy v policii a v hasičském záchranném sboru.
"Nové" téma – migrace
Nejčastější argument? Sílící migrace a potřeba bezpečnosti tuzemska. „Podcenění vnitřní bezpečnosti by nás stálo víc než to, co požadujeme. (...) I s ohledem na migrační krizi a na celkově horšící se bezpečnostní situaci nejen v Evropě chápeme podporu vnitřní bezpečnosti jako zásadní,“ sdělil redakci první místopředseda ANO Karel Havlíček.
„Bonusová složka a výsluhy jsou jednou z důležitých motivačních složek pro zaměstnance bezpečnostních složek. A je bez debat, že bezpečnost samozřejmě něco stojí. Je však na místě určitě i jistá obezřetnost, zda náhodou nejsou třeba v rámci deklarované reorganizace přesouváni civilní zaměstnanci do pracovních poměrů, kde vzniká nárok na výsluhu,“ dodává.
Podle poslance SPD a předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena musejí být policie a další sbory dobře zaplaceny. „Potřebujeme je stabilizovat, aby lidé neodcházeli na výsluhy a podobně, což neuděláme tím, že jim snížíme platy o 3 procenta. Na všechny tyto skupiny lidí dopadají důsledky ekonomické krize,“ míní.
„Já bych do toho zákona nezasahoval, protože je nastaven dobře. Jen je třeba dejme tomu zajistit, aby policisté neodcházeli dříve po málo odsloužených letech, protože do nich stát investoval,“ dodal.
Policejní stát?
Policistů je v České republice přitom v mezinárodním porovnání poměrně dost. Tuzemsko připomíná spíše high-policing země typu evropského jihu, než státy středu a severu Evropy. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.
Policistů je necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí.
Ve prospěch výsluh ale mluví logicky i šéf policejních odborů Tomáš Machovič. „Pokud bychom neměli výsluhové nároky, k policii už nikdo nepřijde,“ řekl deníku Echo24 k případné úpravě. „Je to motivační nástroj, proč vůbec k policii jít. Můžeme o tom diskutovat a mnohokrát se o tom už diskutovalo, ale to by nástupní plat nesměl být 30 tisíc. Kdyby to bylo zase tak lukrativní, tak nebude chybět přes 7 tisíc lidí po celé republice,“ dodává. Podle něj je argumentem pro renty i to, že v určitých obdobách fungují i jinde.
Moc štědré Česko
Jenže jiné státy mají systém rent nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby namísto 15 let.
Jinak pak důchodové renty fungují na Západě. Kupříkladu ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena.
