„Pojďme si říct několik nepříjemných věcí.“ Salon Echa o poločasu Fialovy vlády
JAK SI VEDE FIALOVA VLÁDA
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky.
Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.
Kompletní audio a videoverzi salonu najdete ZDE.
Setkávám se někdy s tvrzením, že Fialova vláda je nejhorší od listopadu 1989. To jsou asi trochu silácká slova, ale můžeme se jim divit při znalosti makroekonomických čísel? Vysoká inflace, často nejhorší nebo druhá nejhorší v EU, nejprudší propad kupní síly mezi zeměmi OECD, u nových smluv násobné ceny za energie…
Švihlíková: Samozřejmě že dominantně to je vysvědčení této vlády. Poměrně nebezpečná se mi u nás zdá kombinace hospodářské stagnace s inflací. Dostat se ze stagflace totiž není jednoduché, potřebujete k tomu chytrou hospodářskou politiku. A tu u Fialovy vlády nevidím nikde. Druhé, co mě na vládě zneklidňuje, je nadšení, s nímž přikyvuje změnám, které se pravda neodehrávají pouze v České republice, ale vzhledem k naší silné průmyslové základně je pociťujeme intenzivně. Mluvím teď pochopitelně o takzvané zelené tranzici. Nevidím zatím plán, který by sliboval nahradit tradiční průmysl něčím jiným, lepším. Třetí věc, kterou považuji vlastně za největší ohrožení naší ekonomiky, je zahraniční politika. To, že neumějí dost dobře ovládat své emoce, že své momentální emoční výkyvy musejí okamžitě zveřejňovat, nás nejenom poškozuje, já si myslím, že nás to extrémně ohrožuje ve světě, kde zahraničněpolitická rizika nejsou zrovna malá.
Myslíte tím, že pětikoalice svou aktivistickou zahraniční politikou bere odbytiště českým firmám?
Švihlíková: Myslím, že nás tím ohrožuje bezpečnostně a že jsme při tom současně směšní. Nejhorší, co se vám může stát, je být směšný.
Do jaké míry je za hrozbu stagflace zodpovědná současná vláda?
Fajmon: Politicky viděno je každá vláda po dvou letech u moci stoprocentně zodpovědná před voliči za danou situaci. Nicméně v tržním hospodářství ve skutečnosti vláda za stav hospodářství stoprocentně zodpovědná není. Minulé roky byl zrovna cyklický vývoj ekonomiky negativní, do toho válka na Ukrajině, celková nestabilita ve světě, která těžce dopadá na celou Evropu. Pak samozřejmě Green Deal. Naprosto souhlasím, že to je obrovská věc, u nás pořád nedoceněná. Už vidíme první dopady Green Dealu a já myslím, že budou ještě mnohem dramatičtější. Česká republika patří v produkci skleníkových plynů na hlavu k absolutní špičce v Evropě, už proto se těm dopadům nevyhneme. Fialova vláda se v dané situaci snaží nějak bruslit, ale výsledky jsou špatné. To je objektivně třeba přiznat. Ekonomické údaje jsou dost jednoznačné, byť to je opravdu hodně dáno i způsobem, jakým vládly předchozí vlády, jak nafoukly sociální výdaje a valorizovaly všechno všem nad to, co měly povinné ze zákona. Tehdy přišlo do ekonomiky ohromné množství peněz, které navíc politikou centrální banky byly velmi levné.
Ještě se na tu dechberoucí inflaci zeptáme Miroslava Zámečníka, který má covid a s námi se spojil na dálku.
Celý Salon Echa si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
Má se česká vláda aktivně bránit Green New Dealu, nebo čekat na zpětnou vazbu ve velkých zemích?
U nás ERÚ oznámil razantní zdražení silové elektřiny pro domácnosti i pro firmy, v Německu skoro současně vláda oznámila masivní subvence pro firmy, aby měly elektřinu levnější. Co to pro české firmy může znamenat?
Bude mít česká vláda, jak znáte Petra Fialu, odvahu podat žalobu?
Premiér Fiala před měsícem načrtl vizi, jak se do deseti let dostat na špičku Evropy. Zmínil několik strategických projektů, mezi nimi těžbu lithia v Krušných horách, továrnu na baterie do elektroaut, účast na výrobě mikročipů. Mohou takové projekty aspoň zčásti nahradit místa zaniklá v tradičním průmyslu, když proti tomu zániku vláda nechce nebo nemůže nic dělat?