Evropská komise zvažuje celoevropské dotace na elektromobily. Vidí v nich budoucnost

Evropská komise zvažuje zavedení celoevropských dotací na podporu slábnoucí poptávky po elektromobilech (EV). Teresa Ribera, výkonná místopředsedkyně Evropské komise, na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že možnosti tohoto programu jsou stále ve fázi příprav, píše deník Financial Times. Německý kancléř Olaf Scholz sdělil, že Evropská unie pracuje na návrhu pobídek k nákupu elektromobilů aby podpořila výrobce automobilů.

„Má smysl hledat celoevropský přístup místo národních dotací,“ řekla Ribera, která varovala před rivalitou mezi jednotlivými státy. Německý kancléř Olaf Scholz odhalil, že právě takový program Komise zvažuje. Německo v roce 2023 zrušilo svůj vlastní dotační program, což vedlo k propadu prodeje elektromobilů.

Ve svém projevu v Davosu Scholz podle serveru Autoweek prohlásil, že evropskou odpovědí na rostoucí počet globálních problémů musí být ekonomicky silnější Evropa s více konkurenceschopným průmyslem a méně byrokratická. „Potřebujeme pragmatická řešení, ne ideologická. A proto jsem potěšen, že předsedkyně Komise nyní přijala můj návrh na harmonizované celoevropské nákupní prémie pro e-auta,“ řekl s odkazem na Ursulu von der Leyenovou a trval na tom, že elektromobilita je budoucnost. „O tom nemůže být pochyb. Každý, kdo tvrdí opak, poškozuje náš průmysl.“ Návrh obsahuje takzvané nákupní bonusy pro každého, kdo si koupí elektromobil v některé ze zemí EU.

Jedním z hlavních úkolů bude vytvořit schéma, které bude v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a zároveň zabrání využití dotací čínskými výrobci automobilů, jejichž podíl na trhu rychle roste. Ribera zdůraznila, že vyvážení rychlé elektrifikace s kapacitami evropských značek bude složité.

Navzdory tomu Ribera vyloučila možnost odkladu termínu pro ukončení prodeje vozů se spalovacími motory, stanoveného na rok 2035. „Průmysl potřebuje předvídatelnost a jasnost,“ uvedla.

Diskutuje se také o flexibilitě u ročních cílů prodeje elektromobilů a pokutách za jejich nesplnění. Automobilky upozorňují, že pokuty jim znemožňují investice do EV technologií a nákup kreditů od čínských výrobců posiluje jejich konkurenci.

Kromě automobilového průmyslu Ribera zmiňuje i opatření na ochranu dalších evropských odvětví, jako je výroba větrných turbín, která čelí konkurenci z Číny. Přesto Ribera zdůraznila závazek EU k dekarbonizaci, navzdory politice USA, která se odklání od Pařížské dohody. „Svět je větší než USA a mnoho partnerů chápe důležitost jednoty v boji proti změně klimatu,“ uzavřela Ribera.

Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do úřadu zrušil nařízení svého předchůdce Joea Bidena z roku 2021, jehož cílem bylo zajistit, aby polovina všech nových aut prodaných v USA v roce 2030 byla elektrických. Avizovaná dovozní cla Trump zatím nezavedl, od února ale plánuje zavést 25procentní clo na zboží z Kanady a Mexika.

Co se týče elektromobility, zastavil například rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice. Uvedl také, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily. Agentuře pro ochranu životního prostředí pak chce nařídit, aby přehodnotila pravidla, která nařizují přísnější emisní předpisy, podle kterých by výrobci automobilů museli do roku 2032 prodávat 30 až 56 procent elektromobilů.

Bidenova administrativa se snažila podpořit používání elektromobilů tím, že nabídla spotřebitelskou dotaci na nákup nových elektromobilů a zavedla pro výrobce automobilů přísnější emisní normy pro výfukové plyny. Snažila se také podpořit technologie čisté energie, jako je větrná a solární energie. Dělala to prostřednictvím dotací, které přilákaly miliardy dolarů do nové výroby a investice do projektů. Doprava a energetika dohromady tvoří přibližně polovinu emisí oxidu uhličitého v USA.