Země G7 chtějí půjčit bilion korun Ukrajině. Uhradí to výnosy z ruských aktiv?
PŮJČKA UKRAJINĚ
Skupina zemí G7 významně pokročila se zajišťováním půjčky Ukrajině v celkové výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun), která bude kryta výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Spojené státy plánují v rámci tohoto balíku poskytnout 20 miliard dolarů (469 miliard Kč), potvrdil ve středu mluvčí Bílého domu. Informovala o tom agentura AP.
Skupina sedmi předních ekonomik světa se v červnu dohodla, že pomůže Ukrajině, která se třetím rokem brání ruské agresi, půjčkami ve výši 50 miliard dolarů. Dohoda předpokládá využití výnosů ze zmrazeného majetku ruské centrální banky, aniž by jej jednotlivé země konfiskovaly, což vyvolávalo právní otázky.
"Aby bylo jasno, nic takového se ještě nikdy neuskutečnilo," řekl Daleep Singh, náměstek amerického národního bezpečnostního poradce pro mezinárodní ekonomické vztahy. "Nikdy se nestalo, aby multilaterální koalice zmrazila majetek agresorské země a následně využila hodnotu tohoto majetku k financování obrany napadené strany, to vše při respektování zásad právního státu a zachování solidarity," uvedl.
Bidenova administrativa má podle něj v úmyslu rozdělit americký podíl ve výši 20 miliard dolarů mezi pomoc ukrajinské ekonomice i armádě. K zaslání případné vojenské pomoci ovšem bude zapotřebí souhlasu Kongresu. Dalších 30 miliard dolarů mají poskytnout Evropská unie, Británie, Kanada a Japonsko. Členské státy EU dnes přitom formálně schválily poskytnutí půjček Ukrajině až do výše 35 miliard eur (884 miliard korun). V úterý stejný krok udělal Evropský parlament.
Americká ministryně financí Janet Yellenová už v úterý uvedla, že Spojené státy jsou v rámci dohody připraveny půjčit Ukrajině kolem 20 miliard dolarů a že dokončení úvěru je velmi blízko. Zdůraznila, že poskytnutá půjčka bude splácena z výnosů z ruského majetku, nikoli z peněz amerických daňových poplatníků.
Myšlenka použít zmrazená aktiva Ruska na pomoc Ukrajině zpočátku narážela na odpor evropských představitelů, kteří obávali právních aspektů a narušení finanční stability. Po více než roce jednání mezi finančními představiteli tento proces nabral na dynamice zejména poté, co prezident Joe Biden v dubnu podepsal zákony, které americké vládě umožnily zadržet zhruba pět miliard dolarů ruských státních aktiv ve Spojených státech. Převážná většina zmrazeného ruského majetku se nicméně nachází v zemích EU, kde se jedná zhruba o 210 miliard eur. Výnos z těchto aktiv, který bude využit na splátky půjček, podle Evropské komise každoročně činí čtyři až pět miliard eur.
Spojené státy dříve požadovaly po EU silnější záruky ohledně toho, že aktiva zůstanou zmrazená po delší dobu, a to i v případě, že bude na Ukrajině dosaženo příměří. Chtěly tak snížit riziko, že by na splácení dluhu musely být místo výnosů z ruských aktiv použity peníze amerických daňových poplatníků.
Světová banka ve svém zatím posledním hodnocení škod na Ukrajině, které zveřejnila v únoru, odhaduje, že náklady na rekonstrukci a obnovu země v příštích deseti letech dosáhnou 486 miliard dolarů.
