Rusko svolalo všechny palestinské frakce do Moskvy. „Jsme ochotni jednat i s Hamásem“

Palestinský premiér Muhammad Ištajja dnes na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s radikálním hnutím Hamás. Poznamenal, že příležitost k takovému jednání bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

„Musíme pokročit v řešení dvou států. Musíme přejít od debat k uznání nezávislého palestinského státu,“ řekl Ištajja v dopolední debatě na bezpečnostní konferenci.

Ištajja v reakci na otázku na teroristický útok Hamásu na Izrael z loňského října odpověděl, že historie palestinského problému nezačala loni v říjnu, ale vyhlášením izraelské nezávislosti v roce 1948. Nyní je podle něj potřeba rychle přikročit k řešení. K útokům řekl, že palestinská samospráva nesouhlasí se zabíjením civilistů, zároveň vyzval k ukončení utrpení Palestinců.

Přijedou i zástupci Hamásu?

Premiér rovněž odpovídal na otázky o nepopularitě palestinské samosprávy pod vedením prezidenta Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse. „Potřebujeme palestinskou jednotu,“ řekl s tím, že autonomie je ochotná jednat i s Hamásem. „Rusko pozvalo všechny palestinské frakce na jednání do Moskvy 26. února. Zda tam bude i Hamás, není jasné,“ řekl.

V následné debatě po Ištajjovi vystoupili jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí a někdejší izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová. Podle Safádího není hlavním palestinským problémem Hamás, ale izraelská okupace. Livniová k tomu uvedla, že v palestinském Pásmu Gazy žádná okupace nebyla, protože se odtud izraelské síly v roce 2005 stáhly. „Izrael se rozhodl stáhnout. Věřili jsme, že Palestinci to využijí,“ uvedla s tím, že moci se zde následně chopil Hamás.

Izrael nyní do úzkého pobřežní pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců z loňského 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes 1100 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od začátku války zahynulo přes 28.000 lidí, drtivá většina z 2,3 milionu obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.