Američanova výprava do Kremlu za Putinem. Jak na ni nahlížet a co přinesla?

Rozhovor amerického moderátora Tuckera Carlsona, kterého v Moskvě přijal ruský prezident Vladimir Putin, přitáhl celosvětově obrovskou mediální pozornost. „To nejzajímavější na dvouhodinovém interview nebylo to, co ruský prezident řekl nebo neřekl, ale jak dokonale ignoroval potřeby zpovídajícího i té části amerického publika, pro niž je Tucker Carlson autoritou. Ten rozhovor, myslím, ukazuje střet dvou světů a také dvou Putinů,“ píše Ondřej Štindl v novém vydání Týdeníku Echo. V čísle se tématu v dalších textech věnují Daniel Kaiser a Martin Weiss.

Mlha nad fakultou. Rodiče chtějí znát celou pravdu o střelbě na univerzitě. Přesně osm týdnů uplynulo v polovině února od prosincové střelby na filozofické fakultě v Praze. O naprosto logických otázkách objevujících se nad vraždou čtrnácti nevinných studentů a zaměstnanců školy jsme na tomto místě psali již 4. ledna v č. 1/2024. Otazníky nad tragédií visí nadále. Proč si student historie nakoupil během půl roku osm střelných zbraní a začal vraždit? Sdělil to ve svém posledním dopise? A nepodcenila policie situaci, když k němu ve velkém finále pátrání údajně přistupovala jen jako k sebevrahovi? Přitom množství opatření během samotného zásahu vypovídá o něčem jiném. Více o tom píše Jakub Fujáček.

„Tusk z nás dělá banánovou republiku. V Polsku máme čirou anarchii“. Málo reflektovanou a přesto silnou dějovou linkou minulých dní a týdnů jsou události mezi státy střední Evropy a eurounijním centrem. Polsku po osmi letech s konzervativci vládne „proevropský“ Donald Tusk a státní a veřejnoprávní instituce vymetá metodami, za jaké by konzervativci z PiS dávno stanuli před Evropským soudním dvorem. Tusk to ale má v Bruselu dobré a Polsku teď byly z Fondu obnovy uvolněny miliardy zablokované předtím pravicové vládě například kvůli oslabování právního státu. Platí stejná pravidla pro všechny, tedy pro všechny členské státy a všechny politické garnitury bez ohledu na jejich ideové zaměření? O tom mluvil Daniel Kaiser s europoslancem za konzervativní PiS, známým polským filozofem Ryszardem Legutkem.

Přijel cirkus NOVA! Shromáždili jsme se tu, abychom oslavili velký okamžik v novodobých dějinách naší vlasti, tu chvíli, kdy 4. února 1994 Vladimír Železný stiskl magický knoflík a začala vysílat televize NOVA. Jiří Peňás tentokrát do Salonu Echa pozval Kristinu Žantovskou, divadelní dramaturgyni a publicistku, Johanu Fundovou, autorku knih o 90. letech, Milana Krumla, televizního experta a teoretik, a Jana Vávru tehdejšího šéfa zpravodajství, nyní publicistu a spisovatele.

Nemusí to dojít tak daleko. O nepřipravenosti psychiatrické péče. „Tušila jsem, že něco takového existuje, ale nijak mě to nezajímalo, netýkalo se mě to, ani nikoho v okolí. Do třicítky jsem prostě neměla proč se tím zabývat. Pak přišel bezproblémový porod. A o měsíc později jsem byla na cestě skočit z okna,“ popisuje své setkání s duševním onemocněním Kateřina Lán, dnes matka dvou dcer. Po prvním porodu nedokázala cítit žádnou radost, žádné city, jen strach a stres. Ač ji to čím dál víc ubíjelo, řekla si, že to prostě přemůže vůlí. Zkušenost Kateřiny i dalších lidí, kteří se objevují v tomto textu i na následujících stránkách, ilustrují některé typické problémové znaky tématu duševního zdraví, se kterými se Česko podle odborníků potýká. Více v reportáži Záviše Dobiašovského a na snímcích Michala Čížka.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.