Digitální prezident Pavel: „Mám dva mobily, iPad i portál občana“

Devět z deseti pracovních pozic v Česku bude v roce 2030 vyžadovat základní digitální dovednosti. V současnosti má základní znalosti o digitálních technologiích 60 procent Čechů, za sedm let by to mělo být 80 procent. Při zahájení druhého ročníku Týdne pro digitální Česko to uvedl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Prezident Petr Pavel řekl, že ČR má v zavádění digitalizace stále mezery. Pražský hrad jde podle něj v digitalizaci kupředu. Podle ředitele státní Digitální informační agentury Martina Mesršmída je důležité zaměřit na digitalizaci vzdělávání.

Digitální vzdělávání je proto podle Bartoše jednou z hlavních priorit a přispět k tomu má právě i Týden pro digitální Česko, jehož součástí je přes 120 různě zaměřených edukativních akcí po celé České republice.

Vláda minulý týden schválila strategii digitalizace do roku 2030. Jejím cílem je zvýšit digitální gramotnost, rozšířit infrastrukturu, podpořit digitální transformaci firem nebo rozšířit dostupnost služeb státu prostřednictvím internetu. Podle Bartoše se pracovní trh i díky digitalizaci velmi dynamicky vyvíjí. V příštích letech kvůli tomu zanikne 330.000 pracovních míst, ale objeví se zhruba půl milionu nových, která budou vyžadovat základní digitální dovednosti.

V současnosti má Česko podle prezidenta Pavla v zavádění digitalizace mezery. Digitalizace podle něj chybí v posuzování žádostí o sociální dávky, v zavádění elektronické identifikace prostřednictvím elektronických občanských průkazů nebo ve stavebním řízení. Prezident podotkl, že Hrad jde v digitalizaci kupředu. "Používám mobil, dokonce dva, mám iPad, notebook, využívám sociální sítě, bankovní identitu i portál občana," uvedl Pavel.

Vzdělávání v digitalizaci je podle ředitele státní Digitální informační agentury Mesršmída tím hlavním, na co by se měl stát zaměřit. Digitalizaci rozdělil na vnější, která představuje komunikaci lidí se státem, a vnitřní, při které úřady komunikují mezi sebou. Cílem by mělo být, aby se vnější a vnitřní digitalizace propojila a vznikl systém, ve kterém bude stát předvídat, jakou agendu občan potřebuje vyřídit a vyžádal si pak pouze jeho souhlas.